Člověk je po miliony let sociálním tvorem. Naši předci žili ve skupinách tak dlouho, že se projevy sociální izolace kvůli evolučním mechanismům projevují zhoubně už na buněčné úrovni. Pocit osamění brzdí funkce genů a zvyšuje záněty v tkáních, což vede k chorobám srdce, vyššímu riziku rakoviny a demence.
„Nikdy dříve jsem nedokázal docenit to, jak hluboce ohrožuje samota naše zdraví na fyzické i mentální rovině,“ vysvětluje doktor genetiky Steve Cole z University of California v Los Angeles.
Samota zhoršuje náladu, vyvolává deprese, způsobuje choroby srdce, zvyšuje tlak krve, zhoršuje funkce imunitního systému a vyvolává poruchy nervové soustavy. Riziko úmrtí je u sociálně izolovaných lidí o šestadvacet procent vyšší.
Doktor Cole ve svých výzkumech prokázal, že buňky chronicky osamělých lidí vypadají jinak. Bílé krvinky jsou přitom v neustálém stavu hrozby a strachu. A také geny reagující na záněty jsou aktivní v míře, kterou u neosaměných lidí neznáme.
„Zánět je dobrá reakce, pokud se jedná o akutní zranění, ale když probíhá chronicky, pak podporuje chronická onemocnění jako aterosklerózu a nemoci oběhové soustavy, neurodegenerativní onemocnění a mestatickou rakovinu. To nám biologicky vysvětluje, proč je osamělost tak nebezpečná pro zdraví a způsobuje tolik onemocnění,“ vysvětluje doktor Cole.
Nejen ve stáří
To, že má život v sociální izolaci zhoubný vliv na mozek, se ví už nějakou dobu. Osamělost urychluje úpadek myšlení a paměti a nástup demence. Podle další z amerických studií je stejně nebezpečná jako kouření či nedostatek fyzického pohybu.
Ačkoli se o osamělosti hovoří většinou pouze v souvislosti se stářím, zažívají ji rovněž miliony mladých lidí, kteří nemají přátele ani příbuzné, co by se o ně starali. A u mladých jedinců osamělost vyvolává záněty v tkáních stejně intenzivně jako nedostatek pohybu. U starších jedinců zase samota vyvolává především vysoký krevní tlak.
„Podle těchto objevů je tedy stejně důležité podporovat dospívající a mladé dospělé, aby si tvořili široké sociální vztahy a pěstovali dovednosti pro mezilidské interakce, jako propagace zdravého stravování a fyzických aktivit,“ uvedla doktorka Kathleen Mullanová Harrisová z University of North Carolina.
Vztahy s přáteli a příbuznými podporují zdravé chování, ale jsou také oporou v těžkých životních chvílích, kdy je organismus vystaven nejvyšší míře stresu a nejvíce náchylný k rozvoji vážných chorob. U osamělých lidí je hladina stresových hormonů a dalších látek v krvi stabilně vyšší.
Sledujte nás na sociálních sítích:
