Starší lidé neradi riskují. A pošetilé chování mladých je pro ně nepochopitelné. Generační neporozumění ale vyplývá z prosté biologie. Mozek totiž s věkem přirozeně ztrácí schopnost pociťovat z riskantního chování vzrušení a uspokojení. Ubývá totiž také hormonu radosti a potěšení dopaminu.
Tento hormon je pro mozek nezbytný při určování těch aktivit, které mu přinášejí radost a uspokojení při jejich naplňování.
Zakletý dopamin
Podle neurologů z University College London není u starších osob neochota riskovat projevem moudrosti jako spíš projevem stárnutí jejich mozku. Ten prostě přestává pociťovat potěšení z tohoto chování, protože mu chybí dopamin.
Dopamin se v mozku vylučuje také při konzumaci dobrého jídla, pití alkoholu, sexu či poslechu hudby. A právě jeho zvýšená hladina je mozku příjemná. U mladých lidí se uvolňuje dopamin také při riskantním chování. U starších nikoli.
Rozhoduje mozek
Hladinu dopaminu v mozku zvyšují rovněž některé léky. Třeba ty na Parkinsonovu chorobu. Jenže častým vedlejším účinkem je nezdravé riskování, gamblerství či sexuální perverze. Za vše může právě dopamin.
„To, jak se lidé rozhodují a jaká rizika přijímají, je řízeno zvláště přitažlivostí toho, jaké potěšení z toho bude mít mozek, což je zase ovlivněno dopaminem,“ tvrdí profesor Robb Rutledge z University College London.
Co dopřát závitům?
Dopamin rozhoduje nejen o tom, jak budeme či nebudeme riskovat, ale ovlivňuje i naši náladu. A na tu má často vliv i tom, co našemu mozku naservírujeme na talíř. Psycholožka Christy Fergussonová a dietoložka Sarah Schenkerová zdůrazňují význam stravy na psychiku člověka. Lidé stravující se nezdravě se vystavují riziku vzniku depresí a úzkostí. Jenže jakmile se tyto psychické potíže dostaví, jedí opět nezdravě.
Místo čokolád a cukrovinek by ale měli sáhnout po semínkách. Ideální jsou dýňová a také ze šalvěje hispánské, známé pod označením „chia“ (čia) semínka. Jsou totiž bohatým zdrojem aminokyseliny tryptofanu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
