Dnes to bude poněkud peprné. Možná by se zdálo i vulgární, ale znáte to – kontext občas udělá svoje. V každém případě si myslím, že vulgarita dlí v uchu sprosťákově.
Já kupřkladu nejsem věru žádné děvče z klášterní školy, ale měla jsem dojem, že takové ty dvojsmysly typu kouření vs. kouření a jiné pikantní narážky mnou nehnou. Že jsem alespoň natolik kultivovaná, že je prostě neslyším. A vono hovno! (Pardon, to mi ujelo!) Nyní však k nechtěně sprosťácké historce.
Jedu si takhle s dcerkami autobusem. Mladší si dává "pět" s jakýmsi spolucestujícím. Já se usmívám a říkám si, po kom ta roztomile společenská koketa je. Načež moje starší ratolest začala bezelstně na celý autobus hlásat informace, které uchu sprosťáka nemohly uniknout:
Dcerka: (velice zadumaně) Maminko, máš ráda ptáky?
Já: Pardon?!?
Dcerka: (pokračuje) A líbí se ti tamten pták?
Já: (instinktivně ztiším hlas) Jaký pták?!?
Dcerka: (nepochopitelně přidá na hlase) Ten, cos ho dostala pod stromeček!
Já: (těkám očima po autobuse a odhaduji kolik je tam sprosťáků)
Dcerka: Nemyslím pravý pták.
Já: (au)
Dcerka: Myslím toho umělýho.
Já: (auau)
Dcerka: Ten, co je nejen tvůj, ale i táty.
Já: (auauau)
Vysvětlení: pod stromeček jsme od tchána dostali krmítko ve tvaru ptáka. Toho opeřence, vy sprosťáci!
Matka na pokusy
HanKa je reklamní textařka a máma dvou malých dcer.
Kdysi psala blog, nyní své postřehy ventiluje hlavně na svůj Facebook.
Nerada dělá z rodičovství vědu, ale co si budeme nalhávat – on to je svého druhu pokus.
Sledujte nás na sociálních sítích: