Není to tak dávno, co se mi stala věc, která je zajímavá z hlediska psychologického, marketingového a mysteriózního.
Považte. Jsem v supermarketu. Tlačím kočár s miminem, na něm mám položen košík, do něj na přání starší dcerky vkládám jogurt s čokoládovými kuličkami a zakrývám ho brokolicí, abych se nemusela dívat na svůj mateřský poklesek.
Hle, jak lehké ulevit výčitkám svědomí, na které vám zadělají ženy, jejichž děti znají sladkosti jen z pohádky o perníkové chaloupce! No, nic hele, lehkovážně zaženu představu, že mé dítě přejde z cukru rovnou na heroin a zastavím se u regálu s tiskovinami.
A zde se to stalo! Intelektuální pozér ve mně by si koupil Respekt. Ovšem moje ruka naprosto neomylně vystřelila k časopisu Apetit. Jako by ta paže, zápěstí ani prsty, které se se chopily kulinářského magazínu, vůbec nebyly moje.
Bylo to tak automatické, tak samozřejmé, jako bych to tak dělala odjakživa! Moje plíživá transformace v bydlenku je dokončena. Změna nákupního chování jako třešnička na dortu a logické vyústění.
Trochu ve mně hrklo, ale jinak jsem nově pojmenovanou identitu, kde špikování pečeně hraje minimálně stejnou roli jako názory Erika Taberyho, přijala poměrně radostně. Tím spíš, že manžel nedávno skládal mnoho poklon mým masitým, voňavým a chutným…večeřím. Zástěra mi sedí!
Euforicky listuji Apetitem, chci učinit jakési rituální potvrzení nového statusu a zvolám: „Uvařím guláš z hlívy ústřičné!“. Víte, já netvrdím, že umím číst myšlenky, ale z jeho znechuceného výrazu soudím, že přemýšlel o tom, že mi ale URYCHLENĚ musí přeplatit Respekt.
Matka na pokusy
HanKa je reklamní textařka a máma dvou malých dcer.
Kdysi psala blog, nyní své postřehy ventiluje hlavně na svůj Facebook.
Nerada dělá z rodičovství vědu, ale
Sledujte nás na sociálních sítích:
