Zkraje podzimu se, stejně jako zástupy dalších rodičů, vydávám s dětmi na sběr kaštanů. Patří to k tomuto ročnímu období stejně jako spálená záda k létu, deprese k jaru a omrzliny k zimě. Ptáte se, proč ten negativní tón? Abych se přiznala, radost ze sbírání plodů jírovce mi činí radost pouze jednou, jakožto symbolické uvítání podzimu.
Další a další výpravy za lesklými hnědými kuličkami už mi jsou poněkud proti srsti. Třeba i proto, že v opadaném listí pražských parků hrozí neustálá konfrontace podrážek s maskovanými psími výkaly, ale hlavně se nám doma hromadí kvanta kaštanů, které musí být kreativně zpracovány. Už už si manžel myslí, že jedna várka kaštanových zvířátek stačila. I kdepak! Půl tuny materiálu ještě čeká na svou estetickou funkci.
To jsme letos sbíraly s dcerkou kaštany, když tu nám jakási kolemjdoucí žena poradila, že máme jít sbírat na hřbitov. Je jich tam prý nejvíc. No, potěšpánbůh! Už teď se mi kaštany sypou ze všech kapes a kabelek. No, nic, co bych pro dětskou radost neudělala! Paní ještě dodala, že na hřbitov chodila s dětmi taky – prý je pomocí náhrobků učila číst. Tak tomu říkám, vskutku morbidní edukace, pomyslela jsem si. Nicméně jsme vyrazily na hřbitov.
Od posledního spadlého kaštanu již uběhl nějaký čas, ale mi na hřbitov chodíme pravidelně dál. Proč? Dcerka si to místo zamilovala. Chodí pietně mezi hroby, ptá se kdo kde odpočívá a ukazuje mi, který pomník či smuteční vazba se jí líbí nejvíc. Téma konverzace je jasné: smrt. Nejsem z těch, kteří by dětem odpírali jakékoli téma. Vždy záleží na způsobu předání. Mluvit adekvátním způsobem o smrti s dítětem je nutné a nemusí to být smutné.
A vskutku! Dcerka veškeré informace o smrtelnosti vzala poměrně lehce. S veselým úsměvem. Jako by ji toto temné téma ani trochu nezatížilo. Přednášku jsem ukončila slovy: zkrátka, každý člověk jednou umře, já, tatínek, děda, babička… Dcerka se na mě usmála, laškovně mrkla a sebevědomě řekla: Já ale ne.
Tak nevím, nakolik byla má přednáška o smrti přínosná, ale možná budeme chvíli zase chvíli chodit na hřiště místo na krchov.
Matka na pokusy
HanKa je reklamní textařka a máma dvou malých dcer.
Kdysi psala blog, nyní své postřehy ventiluje hlavně na svůj Facebook.
Nerada dělá z rodičovství vědu, ale co si budeme nalhávat – on to je svého druhu pokus.
Sledujte nás na sociálních sítích:
