Nejdříve musíte z miminka sundat oblečení, které má. Zní to snadně, ale brzy se budete chtít vyměnit s pečovatelem, který v ZOO přezouvá epileptické stonožky při tanci svatého Víta. Můj názor je, že pleny by se měly dětem měnit pouze na operačním sále a v celkové anestezii. Především vaší. Bez tréninku byste se o přebalování neměli vůbec pokoušet, ovšem sehnat ekvivalentního figuranta je dnes takřka nemožné, protože Greenpeace dost bojuje proti tomu, aby se chobotnicím podávalo LSD. Nejsnazší asi pro vás bude, když najdete doma nějakého staršího pavouka s parkinsonem, dejte ho chvíli na mráz bez rukavic a kulicha, ale i tak to nebude úplně ono. Ledaže by se vám podařilo najít vymrzlého pavoučka s parkinsonem po elektrošokové léčbě.
Nevím, podle koho je vyrobeno tak, aby se snadno oblékalo. Knoflíčky a cvočky jsou tak malé, že je stěží uchopíte, a v životě vám zapínání nevyjde v poměru knoflík/dírka. I když uznávám, že ušít něco pro chobotnici s bipolární poruchou v manické fázi je prakticky nemožné. Tedy dokud někdo objeví dupačky ve spreji.
Sundejte plenku. Doporučuji se předem pořádně nadechnout. Zde budou mít nespornou výhodu otcové - lovci perel, ačkoli oni o to větší zažijí zklamání, že to, co naleznou po ponoření, rozhodně nebudou perly. Jediný, kdo by se dokázal radovat z tak bohatého naleziště, je nejsilnější tvor hmyzí říše,
Onthophagus taurus, zvaný lejnožrout, hovnivál nebo hdobec. Podle mých zkušeností ovšem nic z toho nejde použít na uválení větší kuličky, spíš jen na čajíček, polívčičku, maximálně gulášek.
Otřete zadeček vlhčeným ubrouskem. Pokud ovšem zadeček dítěte vypadá, jako by v pleně řádila Godzilla se střevní chřipkou, raději jej omyjte pod tekoucí vodou nebo - v nejtěžších případech - vezměte miminko na nějakou protivládní demonstraci a pak mu rozevřete půlečky proti směru proudu vodního děla. Po mytí vodou je vždy dobré znovu namazat miminko dětským olejem. V porodnicích se používá obyčejný kuchyňský slunečnicový, a proto to tam voní jako u McDonald's. Škoda, že porodnice nemá podobné akce jako Mekáč "Ke každému dítěti nápoj navíc!" nebo "Když porodíte u nás 5 dětí, šesté je zdarma". Předtím, než se dítěte dotknete, zahřejte si ruce. Časem vám tato technika přejde natolik do krve, že to budete dělat, i když se budete sprchovat. Jestli ovšem vám tyto drobné praxe začnou procházet více do života, ve chvíli, kdy si začnete kontrolovat spodní prádlo, jestli jste nebyli na záchodě, měli byste vyhledat odbornou pomoc.
Nezapomeňte na všechny záhyby, dá to dost práce, protože děti se rodí v kůži, do které teprve dorůstají. Některé mají víc faldů než shar-pei anorektik. A rozhodně nezapomeňte, že holčičky mají mezi půlkama přikázaný směr jízdy, pro vlhčené ubrousky je tam jenom jednosměrka a vždy vede směrem ven, k zádíčkům. U kluků je to jedno, ti tam mají magistrálu. U holčiček je těžké si to pamatovat, myslím, že každý muž by paradoxně uvítal, kdyby v rozkroku stál policajt a řídil dopravu.
Jakmile je zadeček čistý, vemte na prst mast proti opruzeninám a vetřete ho do... no, nebudeme to rozpitvávat, každého z nás tam občas někdy pošlou, že? Mne osobně tak často, že se tam cítím jako doma. Jen potřete zadeček, moc netlačte, je to mast proti opruzení, nikoli mast na hemoroidy.
Pak nasadíme čistou plenu a znovu oblečeme. Nezapomeňte, že z dupaček vám musí vždy vylézt zhruba stejný počet končetin, jaký jste vložili dovnitř. A nezapomínejte na prstíky! Jak jich je nad 21 včetně, máte problém.
Okamžik, kdy se vám podaří pinzetou zapnout poslední knoflíček, miminko napjatě očekává. V tu chvíli se ozve "prd-prd-prd" a můžete začít znova. Nenechte se zmást tím, že děti při přebalování křičí, že by i Hitchcocka kleplo, ve skutečnosti celý ten proces milují. Mimochodem, je úplně zbytečné je třeba i na kolenou prosit, aby to zase vcucly. Jediné, co vás může zachránit je, když usnou, protože platí stejná věc, jako v životě: "Spánek je důležitější než to, že jste po uši ve sračkách".
© M. M. Cabicar
Příhody s Viky můžete sledovat také na Facebooku!
Dítě školkou povinné
Jak čůrají nevěsty
Autor: M. M. Cabicar
S touto knihou se budete chlámat, řezat a slzet smíchy. A nepůjde to zastavit! Knihy od M. M. Cabicara jsou souborem příhod s jeho nyní již čtyřletou dcerou Viki. Ta, jako každé dítě, nemá zábrany a nestydí se dělat a říkat věci, které ji právě napadnou. Její tatínek si pak často přeje být neviditelný, nebo s Viki prchá ze scény. Mnoho příhod již obletělo celý internet a byla by velká náhoda, kdybyste se s alespoň jednou z nich ještě nesetkali.
Chcete vědět, jak se Viki naučila říkat R? Chcete vědět, jak to dopadlo, když se Viki cizích svatebčanů zeptala „Jak čůrají nevěsty?“, nebo jak se jí podařilo projít kolem ochranky? Potom se začtěte do téhle báječné knihy!
Všichni čtenáři svorně doporučují: U knihy nejezte, nepijte, a pokud poblíž někdo spí, zavřete se za čtvery polstrované dveře!
Knihu najdete v nabídce nakladatelství Grada.
Sledujte nás na sociálních sítích:
