Psychologové ve svých učebnicích uvádějí, že křivka štěstí v grafu má tvar otevřeného mělkého U, jestliže na ose Y máme míru štěstí a na ose X věk. Od narození do středního věku pak pocit štěstí a spokojenost se životem klesá, ve středním věku dosahuje minima a pak postupně roste. Sociologická studie vypracovaná britskou vládou potvrzuje, že to platí i dnes a psychologové aspoň nemusejí přepisovat své učebnice.
Z průzkumu britské vlády vyplývá, že nejméně spokojenými jsou lidé s ohledem na vztahy, bohatství, zdraví a vzdělání mezi pětačtyřicátým a čtyřiapadesátým rokem. Tehdy na škále od jedné do deseti dosahuje jejich štěstí 7,1 bodu. Britský národní průměr je přitom 7,5 bodu. Nejšťastnější období života připadá na věk mezi šestnáctým a devatenáctým a pětašedesátým a devětasedmdesátým rokem. Tehdy dosahuje štěstí průměrné hodnoty 7,8 z deseti.
Mezi mladými a starými – kteří jsou nejšťastnější a nejspokojenější se životem – ale existuje velký kvalitativní rozdíl. Zatímco lidé ve věku mezi pětašedesáti a čtyřiasedmdesáti roky nejvíce spoléhají na partnera, příbuzného a kamaráda a jsou na nich nejvíce závislí (dvaadevadesát procent), lidé mezi šestnácti a čtyřiadvaceti roky naopak nejméně ze všech věkových skupin (dvaaosmdesát procent).
„Mnoho let lidé posuzovali spokojenost se životem jen podle materiálního bohatství. Nicméně za peníze si štěstí nekoupíte a jednou z nejdůležitějších věcí při utváření štěstí jsou vztahy. Tyto vztahy mohou být tlumičem a chránit nás přes strádáními způsobenými jinými problémy. Dobré a kvalitní vztahy přispívají k celkovému pocitu štěstí, nejen našemu, ale také ke spokojenosti všech v našem životě,“ uvedla psycholožka Hannah Green v rozhovoru pro The Independent.
Sledujte nás na sociálních sítích:
