Lidé sice nejsou sexuálně monogamní živočichové, ale monogamní vztahy jsou zárukou fungující společnosti. A tak se je lidé snaží víceméně dodržovat. Pomoci by jim pak mohlo něco, co je patrné u přísně monogamních obratlovců. Podobnost. Zoologové si všimli, že páry monogamních druhů živočichů jsou si oddanější o to víc, o co víc se podobají jeden druhému. U lidí to ale neplatí jen v podobě fyzické, ale především psychologické. Podobnost v určitých rysech tzv. velké pětky charakterových vlastností a také shodné názory na život a politiku partnerství upevňují.
Prokázali to v rozsáhlém výzkumu psychologové z Amsterdamu. Sledovali několik desetiletí stovky párů, všímali si délky jejich soužití, kvality vztahu, jejich spokojenosti ve vztahu a srovnali to s tím, jak jsou si partneři podobní v tzv. velké pětce. To je pět vlastností – otevřenost novým věcem; svědomitost; vlídnost a přístupnost; extroverze a konečně neuroticismus – které výrazně ovlivňují chování lidí v sociálních situacích včetně vztahů.
Extrémy si nesvědčí
Z těchto pěti vlastností je nejpodstatnější vlídnost a přístupnost. Čím jsou si partneři více podobní v míře této vlastnosti, tím lépe. A platí také, že čím jsou přístupnější a vlídnější, tím pevnější vztahy utvářejí. Další z vlastností, která je podstatná, je svědomitost. Platí však, že ve vztahu uspějí lépe lidé svědomití, a pokud je jeden z partnerů méně svědomitý, má šanci na úspěch spíš vztah, v němž je druhý partner svědomitější. Jinými slovy dva lidé velmi nesvědomití častěji ve vztahu selhávají.
Podobně u extroverze je lepší, když je jeden z partnerů extrovertnější než druhý. Dva extrémní extroverti spolu být nemohou stejně jako extrémní extrovert a extrémní introvert. Je tedy ideální, když se v míře jen málo liší, ale přesto trochu liší.
Vztahům také nepřejí povahy neurotické – tedy ty, u nichž se často střídají nálady a mají tendenci k negativním emocím. Silně neurotické osobnosti mají vzácněji dlouhodobé vztahy, a je jedno, že se v míře neuroticismu potkávají.
Rozhoduje i politika
Konečně vztahu rovněž prospívá stejná míra otevřenosti novinkám a novým zážitkům. „Podobnost v otevřenosti může být prospěšná proto, že tato vlastnost souvisí s hodnotami a politickými názory, lidé s vyšší otevřeností jsou liberálnější, lidé s malou konzervativnější,“ tvrdí profesorka Manon van Scheppingen z Amsterdamské univerzity.
Výzkumy jiných psychologických pracovišť světa také uvádějí, že větší šanci na úspěch mají vztahy, v nichž mají partneři podobný názor na politiku, podobné hodnoty, podobný spánkový režim (sova versus skřivan), a kteří se dokážou vyváženě propojit v jistou společnou identitu („my“ versus „ty a já“). Vyváženou se pak myslí, že „my“ neznamená totální ztrátu individuality a osobních potřeb a zájmů.
Sledujte nás na sociálních sítích:
