Lidé, kteří tráví spoustu času na Facebooku, slídí tam po bývalých, úzkostně hlídají svou image a vytvářejí falešný dojem, mají často problémy ve vztahu. Podle irských psychologů si tito lidé tvoří úzkostné či vyhýbavé připoutání k partnerovi a Facebook jim pak poskytuje jistou emoční podporu a vztahové uspokojení.
Pokud jsou tito jedinci zrovna v euforii či dobré náladě, nezřídka sdílejí s ostatními až příliš intimní informace. Přitom se také až příliš srovnávají s ostatními uživateli Facebooku a příliš zabývají tím, jaký dojem sami vyvolávají.
„Naše studie je první, která aplikuje teorii o připoutání na lepší pochopení toho, proč lidé používají Facebook problematicky. Naše objevy naznačují, že Facebook může být používán některými lidmi k naplnění základních potřeb připoutání, zvláště u těch, kdo mají nízké sebevědomí a zažívají psychický stres,“ tvrdí doktorka Sally Flynn z Národní univerzity Irska v Galway.
Profil plný pravdy? Ani omylem!
Uživatelé Facebooku se často snaží působit maximálně věrohodně a přirozeně. Tento předpoklad se dokonce stal tak silnou normou, že se mu většina lidí podřizuje. Svůj profil pak upravují tak, aby působil maximálně věrohodně a opravdově. Jenže tyto úpravy a konformita jsou podle finských vědců vlastně falešností a přetvářkou.
Být autentický je velmi důležité pro uživatele sociálních sítí. Tak důležité, že se tato věrohodnost vytváří za každou cenu, i když není opravdová. A sami uživatelé přiznávají, že některé aspekty svých profilů falšují, přikrášlují či mění tak, aby odpovídaly normám a očekáváním sociálních sítí a jejich uživatelů.
„Zjistili jsme, že se uživatelé velmi silně zaměřují na to, aby jejich profil vypadal co možná nejpřirozeněji. Narazili jsme také na široce rozšířené pohrdání těmi uživateli sociálních sítí, kteří si profil tzv. dolaďují nebo záměrně sdílejí obsah, jenž má koncepčně zobrazit uživatele v jiném světle,“ tvrdí doktorka Suvi Uski z Aaltovy univerzity.
Lidé na Facebooku si dnes už umějí velmi dobře pohlídat, kdo a které příspěvky uvidí. Chrání si dobře soukromí. „Velmi často ale raději nesdílejí nic, aby nedošlo k tomu, že sdílejí něco nevhodného nebo podávají druhým nesprávný vzkaz,“ tvrdí Uski.
Sledujte nás na sociálních sítích:
