Přátelství vyžaduje jednu z nejcennějších „komodit“ dneška – čas. Tedy kvalitně strávený čas. A dokazuje to výzkum psychologů z Kansasu, kteří se pokusili odhalit určité zákonitosti vzniku pevného a blízkého přátelství. Dva cizí lidé se od momentu seznámení ke statusu „nejlepší přátelé“ musejí probrat dvěma stovkami hodin kvalitně stráveného času.
Mimochodem na přechod od známosti k běžnému kamarádství stačí padesát hodin a na cestu od běžného kamarádství k blízkému devadesát.
Autor výzkumu profesor Jeffrey Hall z University of Kansas se zabýval prací svého kolegy profesora Robina Dunbara. Tento evoluční psycholog totiž tvrdí, že přátelství je tak náročný vztah, že lidský mozek jich je schopen zvládat jen několik.
Podle Dunbara zvládne mozek maximálně pět nejbližších osob ve svém životě a patnáct velmi dobrých přátel, známých a běžných kamarádů může mít maximálně 150. Profesor Hall pak spočítal, kolik hodin kvalitně stráveného času vede k nabytí různě kvalitních přátelských vztahů.
„Když trávíte čas vtipkováním, smysluplně spolu konverzujete, probíráte vzájemně životy, všechny tyto typy komunikace přispívají k rychlejšímu vývoji přátelství,“ uvedl Hall v rozhovoru pro Psychology Today.
Je to v mozku
Lidé, kteří si rozumějí a přátelí se spolu opravdu blízce, fungují na stejné vlnové délce. Vědci z Utrechtu a New Yorku prokázali, že po chvilce, co se přátelé potkají a baví se spolu, jejich mozky se sladí na stejnou vlnovou délku.
A naopak lidé, kteří si nerozumějí, zůstávají na různých vlnových délkách, což může být důvod, proč mezi nimi k neshodám dochází. Lidé se však v tomto liší a někteří jedinci jsou schopni rychle se naladit na odlišné vlnové délky skupiny, k níž se připojí.
„Jak dobře se vlnové délky člověka synchronizují s vlnovými délkami jiné osoby, se jeví jako dobrý indikátor toho, jak dobře s druhými budeme vycházet a jak se s nimi zapojíme. Celkově naše studie naznačuje, že synchronizace mozků je možný nervový ukazatel toho, jak každodenně mezi sebou společensky reagujeme,“ míní jedna z autorů výzkumu doktorka Suzanne Dikker.
Sledujte nás na sociálních sítích:
