Výzkumy, které tvrdily, že užívání sociálních sítí obecně souvisí s omezováním reálných kontaktů přátel a zkracováním času věnovaného živým interakcím mezi lidmi, nejsou přesné. Zřejmě se totiž tohle tvrzení týká jen určité skupiny lidí s určitými psychologickými vlastnostmi. Vědci z Missouri totiž zjistili, že Facebook a jiné sociální sítě nemusejí nutně omezovat čas strávený fyzickým kontaktem s přáteli a můžou naopak zlepšovat sociální život člověka.
„Lidé mají tendenci očekávat od nových technologií to horší. Předpoklad, že sociální sítě mají univerzální a negativní účinek na kontakty lidí tváří v tvář, je při nejlepším vědecky chabý,“ tvrdí doktor Mike Kearney z University of Missouri.
Jeho výzkum se opírá o dvě oddělné studie a tvrdí, že ačkoli užívání sociálních sítí sice skutečně požírá člověku čas, neznamená to nutně, že ho ochuzuje o čas strávený fyzickým kontaktem s druhými.
„Lidé tráví užíváním internetu a jiných médií stále více času, a tento čas by mohli využít ke komunikaci tváří v tvář, ale to neznamená, že je to pro ně horší. Lidé jsou zodpovědní za udržování svých přátelství, ať je to prostřednictvím sociálních sítí nebo jinými způsoby,“ tvrdí doktor Kearney.
A právě pokud člověk používá sociální sítě jako další ze způsobů péče o své vztahy, pak mu mohou prospívat, protože nenahrazují čas strávený tváří v tvář, ale umožňují udržovat více vztahů a více kontaktů při životě, ačkoli se dva lidé nevídají tváří v tvář tak často.
„Lidé, kteří používají sociální sítě v osamění, nenaplňují své potřeby reálné komunikace tváří v tvář. Takže když nedochází k naplnění jejich společenských potřeb v životě mimo sociální sítě, dává smysl, že prohlížení sociálních sítí může zesilovat pocit osamění,“ dodává doktor Kearney.
Sociální síť je dobrá jako sluha, ale může být špatná jako pán. Podobně jako alkohol. Ten může dobře sloužit ke společenskému uvolnění, nebo také ubližovat a ničit vztahy či život, pakliže je nadužíván a začne člověka ovládat a on není schopen řídit jeho konzumaci vůlí.
Pozor v pubertě
Sociální sítě bývají v hledáčku odborníků také kvůli vlivu na mladou generaci uživatelů. Zdá se totiž, že především u mladých jedinců Facebook působí zhoubně. Nezralá psychika je totiž zranitelná a sociální síť pak podtrhuje nejistoty a snížené sebevědomí. Mezi teenagery, kteří často navštěvují Facebook, je každý druhý nespokojený se svou vizáží.
Přitom mezi teenagery ve věku deset až patnáct let, kteří Facebook nepoužívají vůbec, je s vlastní vizáží spokojeno dvaaosmdesát procent.
Srovnávací průzkum provedli psychologové z Essexu u 3,5 tisíce jedinců ve věku deset až patnáct roků. Mezi častými uživateli Facebooku bylo s vizáží spokojeno třiapadesát jedinců, mezi těmi, kdo nepoužívali Facebook vůbec dvaaosmdesát procent.
Dívky přitom častěji než chlapci užívaly sociální sítě každý den po dlouhou dobu. A jedinci používající často Facebook se krom toho také více hádali s rodiči a častěji si na ně stěžovali učitelé kvůli chování během vyučování.
„Děti, které používaly Facebook nejčastěji a věnovaly mu nejvíce času během dne, měly nejhorší vztahy s rodiči a kamarády a samy byly s těmito vztahy nejméně spokojené,“ uvedli autoři z Essexu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
