Víte o někom, kdo je nevěrný. Je dobré se do toho montovat, nebo raději předstírat, že se vůbec nic neděje? Pokud se do situace chcete ponořit, nejprve si položte tři otázky, které vám mohou pomoci neublížit sobě ani všem zúčastněným víc, než je nezbytně nutné. Jaké?
Sexuolog Zlatko Pastor říká, že nevěra pro každého znamená něco jiného: nevinné koketování, jednorázové selhání, opakované zahýbání, dlouhodobý paralelní vztah, sex s prostitutkou, ale i sexuální kontakt po telefonu nebo na internetu. Forem záletů je mnoho. A bohužel to vypadá na vzrůstající trend.
Podle průzkum agentury STEM/MARK 37 procent zadaných Čechů a Češek bylo v minulosti nevěrných svým partnerům či partnerkám, přičemž polovina hovoří o jednorázovém úletu a zhruba třetina nevěrných by si svůj paralelní vztah chtěla udržet, co to půjde déle. To ale není všechno.
Nevěra světem vládne
Dokonce čtyři procenta nevěrných Čechů a Češek žije trochu nestandardně – s několika „
zakázanými“ vztahy naráz! Je tedy velmi pravděpodobné, že se i vy za svůj život setkáte s někým, kdo bude udržovat tajný poměr, což jakožto vám, kamarádce, sestře či kolegyni začne vadit. Co s tím? Montovat či nemontovat se do záležitostí ostatních? Dobrá otázka, na kterou zná odpověď mezinárodně uznávaná odbornice na mezilidské vztahy Peggy Vaughan.
Ta tvrdí, že pokud uvažujete, jestli si promluvit s člověkem, který byl nebo je nevěrný, prvním krokem je být upřímný sám či sama k sobě a přiznat si otevřeně svoje motivy. Které tři otázky jsou naprosto klíčové?
- Máte velmi blízký vztah a dotyčný nebo dotyčná ví, jak moc vám na něm nebo na ní záleží?
- Dokážete se vyhnout tomu, abyste něco vyčítali, moralizovali a neviděli tohoto člověka jako provinilce?
- Chcete pro něj či pro ni to nejlepší a nejde vám jen o to, že podle vás porušuje normy chování?
Pakliže tyto podmínky splňujete, nejspíš se vaše rady a dobře míněný přístup pravděpodobně neminou účinkem. V opačném případě vaše snaha trkat nos do cizích věcí bude potrestána odmítnutím a možná i něčím horším.
Nemontuj se do toho!
„Když jsem bráchovi řekla, co si myslím o jeho vztahu s jeho kolegyní z práce, vyjel na mě a začal křičet, že mi do toho nic není a že jestli něco ceknu jeho ženě, tak si podá mého muže,“ krčí rameny čtenářka Laura, která se s bratrem nebavila několik měsíců. „Odcizili jsme se. A asi vím proč. Prostě nechtěl poslouchat nevyžádané rady a všechno to moralizování. Možná jsem byla zbytečně ostrá a přímá. Trochu toho lituji,“ dodává Laura, která dle svých slov zrovna nezvolila ten nejšetrnější přístup.
„Jinými slovy, motivem k rozhovoru o nevěře by nikdy neměl být káravě zdvižený prst. Účinek toho, co řeknete, závisí na přístupu toho, komu je to adresováno,“ popisuje Peggy Vaughan prostřednictvím své knihy s názvem Mýtus monogamie. Souhlasíte s ní?
Sledujte nás na sociálních sítích:
