Co se honí v hlavě člověka, který podvádí svého partnera? Výčitky svědomí se musejí něčím „přetlouct“. Proto se dotyčný snaží přehodit vinu na druhé a vytahuje jednu podpásovku za druhou!
Jakkoli je nevěra pro vztahy zhoubná, není žádným tajemstvím, že se jí lidé dopouštějí. A někteří dokonce často. Ano, nikdo nechce být podveden a nosit na hlavě pomyslné parohy velikosti výkladní skříně. Přesto může přijít okamžik, kdy osud takovou „radost“ přece jen připraví. Zatímco oficiální partner cizoložníka roní slzy, hříšník se své chování snaží nějak ospravedlnit. Jde to vůbec? Těžko říct, tyto argumenty ale tak jako tak vytasí.
Manželství nenaplňuje moje potřeby
Nevěrníci vědí, že to, co dělají, je špatné. A právě proto se své výčitky snaží nějak zmírnit. Nejčastěji slýcháme o nenaplněných manželských potřebách. Muži i ženy říkají, že s protějškem nemají ono emocionální spojení, které hledali. Jenže podvádění přece není omluvitelnou reakcí na takové pocity. Hlavním problémem je, že způsobuje bolest někomu jinému (1).
Naprosto mě přehlížíš!
Druhá taková „náplast“ na svědomí? Tou je pěkná podpásovka. Ten, který se dopouští cizoložství, z toho chce v mnoha případech vyjít jako oběť. Dotyčný se v rámci této strategie snaží vyčítat svému partnerovi, že se mu dostatečně nevěnoval. Takže nebylo zbytí, než si pozornost nalézt jinde, že? A bývá ještě hůř. Nevěrný také poukazuje na problémy a chyby své polovičky, jako je třeba konzumace alkoholu, kouření, neuvážené hospodaření s financemi či špatná péče o děti. Zkrátka hledá důvody, proč svého druha nerespektovat (1).
Vždyť jsem ti stejně fuk!
Ti, kteří podvádějí, si často snaží namluvit, že je jejich chování oprávněné, protože se o ně jejich partner vlastně vůbec nestará a ani si nevšimne, že se něco děje. Je to asi snazší, než si připustit, že nevěra úplně zničila vzájemnou důvěru ve svazku, stejně jako společně stavěné základy (1).
Zdroj: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5709195/
Sledujte nás na sociálních sítích:
