Naučte se skutečně milovat toho druhého

Nic není v životě zadarmo, a když člověk něco chce, musí přiložit ruku k dílu. Někdy to jde lehce a někdy je potřeba pořádně zabrat. A stejné je to se vztahem. Pokud vám na druhé osobě skutečně záleží, je potřeba pracovat nejen na vztahu, ale především, a to mnohdy mnohem tvrději, na sobě. Abyste mohli skutečně milovat, je nutné přijmout některé věci jako fakt a nesnažit se je změnit. Nejde to a ubírá to energii tam, kde by se dala využít mnohem lépe.

Jaké věci je potřeba ve vztahu akceptovat?

Nikdo není dokonalý

Jedno je jisté – když znáte nějakého člověka dostatečně dlouho, s jistotou objevíte dříve či později něco, co vám bude připadat hloupé. Nikdo není dokonalý nebo nesplňuje stoprocentně to, co vy za dokonalé považujete. A jen pokud toto přijmete a smíříte se s tím, můžete druhého skutečně milovat, tolerovat a odpustit – partnerovi i sobě.

Nikoho nemůžete změnit

Pokud vztah začínáte s myšlenkou, že partnera něco naučíte nebo odnaučíte, můžete jednak počítat se vzdorem a jednak s rozčarováním – protože na rozvoj druhého člověka máme my sotva nějaký vliv. Jen pokud svého (nedokonalého) partnera milujete a chcete ho ve svém životě mít takového, jaký je, má vztah šanci.

Úkolem vašeho partnera není dělat vás šťastnými

Můžete být šťastná, můžete být šťastní spolu – ale nemůžete od svého partnera očekávat, že nešťastného člověka promění na spokojeného.

I ve vztahu oba potřebují prostor

Pokud nějaký pár dělá stále všechno spolu – o čem si potom vyprávějí? Ale vážně. I ve vztahu je potřeba uchovat si svoji vlastní identitu. Dělit se – ano, být si podobní – to je také v pořádku, stát se „jedinou osobou“ – to není láska, ale spíš následek strachu a nejistoty. 

Být single je v pořádku

Žádný vztah nebude fungovat, pokud do něj jdete jenom proto, abyste byli ve vztahu. Abyste se tomu vyvarovali, doporučuje se si vyzkoušet, že i jako nezadaná dokážete být šťastná. Jenom pokud nebudete mít strach z toho „být sám“, budete připraveni sdílet svůj život i s někým jiným. Z lásky, a ne ze strachu.

Každý má nějakou minulost

A ano – a ani ta není mnohdy perfektní…