Dívky nastupují do puberty stále častěji. Vlivem životního prostředí a stravy či kvůli obezitě. Ale znamená to, že se věk prvního pohlavního styku u dívek bude stále snižovat. Podle amerických sexuologů totiž předčasná puberta souvisí také s předčasně započatým pohlavním životem. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu.
Dívky, které pohlavně dozrají před čtrnáctým rokem věku, mají o padesát procent častěji první pohlavní styk ještě před šestnáctými narozeninami. Navíc také s každým rokem pozdějšího nástupu menstruace dochází k oddálení začátku pohlavního života a také vstupu do manželství.
Čím dříve dívky pohlavně dozrají, tím dříve začnou žít sexuálně a také častěji nechtěně otěhotní a nakazí se pohlavní chorobou.
Dívky dnes běžně menstruují už před dvanáctým rokem věku a může za to především obezita. V tuku se tvoří ženské pohlavní hormony estrogeny, které nástup puberty u dívek uspíší.
„Menstruace je mezníkem pro začátek reprodukční fáze života dívky... A předčasný pohlavní život a předčasný vstup do manželství souvisí s náchylností k negativním zdravotním důsledkům u dívek a mladých žen,“ tvrdí autorka doktorka Marni Sommerová z Columbia University v New Yorku.
Kdy vlastně končí?
Poznat nástup puberty je poměrně snadné. Ale jak se pozná přechod z pubertální adolescence do plné dospělosti? Většinou změnou chování vyvolanou změnami v reaktivitě mozku. Ten přestane bažit po novinkách a senzacích, poněkud se zklidní a zaměří se spíš na budování rodiny, domova a kariéry. Dnes ale tohle období dospělosti nastává v průměru až po pětadvacátém roce života. Tak tu máme novou dříve neznámou generaci dospělých dětí.
Američtí psychiatři už pro to vymysleli výraz kidults – dětspělí. A vyjadřují tím stav, kdy je tělo fyziky již plně dospělé, ale mozek stále prochází bouřlivou adolescentní touhou po novinkách a senzacích. Velká aktivita v mozkové části známé jako striatum nám však brání opustit rodiče, usadit se a začít budovat vlastní domácnost a rodinu.
„Dnes tohle nastává až po pětadvacátém roce. Vyhledávání pozdvižení, které znamená také pátrání po informacích a novinkách, je zřejmé u různých druhů a také v lidské společnosti,“ tvrdí profesorka Beatriz Lun z Pittsburské univerzity.
Podle ní však odložená dospělost nemusí znamenat nutně něco špatného.
„Existují dva způsoby, jak se na to podívat. Osobně jsem velmi pozitivní člověk, ráda bych o tom přemýšlela tak, že čím déle zrajete, tím lépe. Myslím, že když podmínky z prostředí začnou vyžadovat, abyste se stali zodpovědným dospělým, když máte hodně povinností, které musíte zastat, tak mozek dostane signál, aby přestal být svým způsobem tak pružný, protože je potřeba být stabilní a zodpovědný… Dopřát si svobodný čas pro hry o něco déle může být pro život dobré,“ dodává profesorka Lun.
Sledujte nás na sociálních sítích:
