Za nechuť k sexu můžou hormony i obezita

Může být buď primární, kdy člověk nikdy příliš touhy a zájmu o sex nepociťoval, nebo sekundární, kdy člověk sice v minulosti měl sexuální touhy, ale jeho zájem již z různých příčin vymizel. Sexuální averze se buďto může vztahovat k určitému partnerovi, v tomto případě neztrácí zájem o jiné osoby, nebo může být všeobecná, kdy člověk nepociťuje sexuální touhu po nikom. V extrémních případech může člověk nejen postrádat touhu, ale i shledávat sex nepříjemným, diskomfortním a znechucujícím. Často nevzniká sexuální averze z důvodu snížené touhy, ale spíše je projevem celkové neshody mezi dvěma partnery.

Když ztratíme chuť na sex

Termín libido (sexuální touha) byl popularizován Sigmundem Freudem, který zdůrazňoval, že libido je instinktivní energie nebo síla, která nás může přivést do konfliktu s konvečním civilizovaným jednáním. Potřebu, která nás nutí potlačit libido a přizpůsobit se společnosti nazval Freud Id. Právě Id vede k napětí a neklidu jak u jednotlivce, tak i u společnosti.

Hormonální změna

Snížení libida může mít své příčiny v lidské psychice, často je způsobeno ztrátou soukromí nebo intimity. Zvýšené koncentrace androgenů (mužských pohlavních hormonů – příkladem může být testosteron) souvisejí se zvýšeným libidem u obou pohlaví. Oproti Freudovi definoval Carl Gustav Jung libido jako psychickou či kreativní energii, která se projevuje a je vnímána jako touha, snaha o něco, jedinec ji však může využít i pro svůj vlastní rozvoj a růst.

Důvodem může být i obezita

Snížení libida může působit také obezita, stejně tak i podvýživa a anorexie. Po úpravě váhy (čehož můžeme dosáhnout dietou, cvičením, chirurgickými zákroky, jako je bandáž žaludku nebo liposukce, i medikamentózní léčbou) se objeví i zvýšení libida a snížení problémů v sexuálním životě.

Zdroj: www.sexualne.cz