Proč ženy předstírají orgasmus

„Řeknu vám, holky, za to svý včerejší postelový představení bych si zasloužila Oscara,“ spustila kamarádka, sotva dosedla ke stolu. „Ten můj trouba mi to zase spolknul i s navijákem, a ještě se pak tvářil jako Casanova. Kdyby tak věděl!“ pochechtávala se vítězoslavně. „Proč?“ vyhrkla jsem spontánně, zatímco ostatní kámošky jí s vědoucími úsměvy přikyvovaly. „Jak proč?! Copak ty to neděláš?“ vykulila na mě slečna „oskarová herečka“ oči. A téma naší dámské jízdy bylo na světě. Argumenty typu „nebaví mě to s ním“, „jinak by snad nikdy neskončil“ nebo „no, ať si nemyslí, že na to nejsem“ zaznívaly nejčastěji.

Důvody předstírání

Pravdou je, že podle všemožných průzkumů a statistik předvede svému protějšku uvzdychané divadýlko v posteli občas téměř každá žena. Důvodů je mnoho, od vysloveně dětinských (žena si během milování uvědomí, že za chvíli začíná v televizi její oblíbený seriál, tak v rámci urychlení aktu sáhne po zaručeném řešení – nafinguje orgasmus), přes vstřícné (partnerce se v průběhu nekonečného sexu milého zželí, a když už se chudák tak dlouho dře a snaží, udělá mu radost – předstírá, pokud možno hodně hlasitě, uspokojení), až po účelové (slečna svede sexy nadřízeného, na kterého si brousí zuby půlka kanceláře, a aby na něj náležitě zapůsobila a vzbudila dojem dračice – vytasí se s ukázkovým „vyvrcholením“).

Jak dlouho vydržíte předstírat

Ano, připouštím, my ženy jsme ve své podstatě tak trochu herečky a možnost předstírání se nám jednou za čas může hodit do krámu, ať už jde o milosrdnou lež nebo vybudování si image nenasytné ďáblice. Jako výjimka potvrzující pravidlo je hraný orgasmus samozřejmě neškodný a může být, dejme tomu, i vcelku prospěšný. Ale vysvětlí mi někdo, k čemu je dobré hrát tohle divadlo pravidelně, a navíc před partnerem, se kterým chci strávit zbytek života? Komu to prospěje?

Jakmile jednou začnete lhát, je těžké najít správnou chvíli, kdy jít s pravdou ven.

Podle mé kamarádky to prospívá oběma. On je šťastný, protože se cítí jako samec, ona je spokojená, protože jakožto správná, milující partnerka splnila úkol, dala svému chlapovi, po čem jeho srdce touží, a ještě to díky své fintě měla rychle za sebou. Jak říkala už moje babička, „proti gustu žádný dišputát“, ale ať to beru z jakékoliv stránky, na tomto „gustu“ nenacházím nic pozitivního. Právě naopak.

Jak vystoupit ze začarovaného kruhu

V dlouhodobém svazku bývá tenhle typ lži vysloveně kontraproduktivní. Pokud se žena uchýlí ke klamu hned v počátcích vztahu, nezadržitelně vede sexuální život na slepou kolej. Partner, který se díky jejímu hlasitému projevu cítí jako borec, nemá pak nejmenší důvod své praktiky měnit – proč taky, když se jí to TAK líbí. A po čase tady máme ukázkový začarovaný kruh v podobě čím dál nespokojenější a frustrovanější ženy, zpohodlnělého muže, který se opájí vědomím, že přece ví, jak na to, tak proč vymýšlet nějaké inovace, a stereotypního až nudného styku.

Kdy je ten správný kamžik

Ke všemu je to řešení i velice krátkozraké. „A jak dlouho myslíš, že tě tyhle herecký etudy budou bavit, než se začneš sexu vyhýbat?“ zeptala jsem se kamarádky přímo. „Nebo jsi snad smířená s tím, že skutečnýho orgasmu s ním už nikdy nedocílíš?“ Kamarádčin zpočátku sebejistý úsměv poněkud ztuhl. „Noo, až mě to začne hodně otravovat, tak mu to asi řeknu,“ odpověděla po chvíli. Nepovažuji se sice za expertku přes mužské plémě, ale jedním jsem si jistá. Chlap, který je přes rok zvyklý na, jeho uchu lahodící, orgastické výlevy své drahé polovičky a je na sebe ze svého pohledu právem pyšný, nechce nic slyšet méně, než krutě trapnou (nebo snad trapně krutou?) pravdu, že byl voděn za nos, respektive za penis. V případě, že mu tuhle nežádoucí skutečnost jeho milá naservíruje, má muž pouze několik možností – zlomí nad tou falešnicí hůl a půjde o dům dál, protože, když mu sakra lhala v tak zásadní věci, tak už mu přece musí lhát ve všem! Zlomí hůl sám nad sebou, jeho ego nenávratně utrpělo a klášter se jeví jako nejschůdnější varianta. A i když k lámání hole nedojde, přinejmenším se nad vztahem stáhnou černá mračna nedůvěry a pochybností, což je živná půda pro hádky, neshody a potažmo i rozchod.

Nebojte se mluvit o sexu

Možná to vyzní jako klišé, ale stejně, jako v jiných vztahových záležitostech, i v oblasti sexu hraje významnou roli komunikace mezi partnery. Nebylo by pro obě strany lepší, být k sobě upřímní, mluvit spolu a hlavně společně hledat, objevovat a nacházet, co se komu líbí, co komu dělá dobře, co je TO ONO? Samozřejmě, nikdo není dokonalý, takže se to třeba nepodaří hned napoprvé, možná ani napodruhé či napotřetí (mimochodem, jak se to zpívá v té písničce? „I cesta může být cíl“?), ale až se to povede, bude to stát za to. Rozhodně víc, než laciné představení, o které vlastně ani nikdo nestál.