Krize způsobená pandemií koronaviru zamávala trhem práce nejen v Česku, ale také v sousedním Sasku. Německo přitom od počátku nastavilo dobře fungující balíčky na podporu podnikatelů, na šest milionů zaměstnanců se tak v dubnu loňského roku ocitlo v Kurzarbeitu, díky němuž neskončili na úřadech práce. Podporu si zasloužily také rodiny s dětmi. Těm Němci vloni vyplatili na 300 eur za každé dítě, obdobnou podporu plánují i v letošním roce.
Češi odcházejí do Německa za vidinou vyšších mezd i za Kindergeldem
Právě přídavky na děti z Německa, tzv. Kindergeld, coby benefit k zaměstnání jsou velmi častým důvodem, proč za prací do Německa Češi v posledních letech odcházejí. Zatímco dříve se jednalo spíše o muže, v posledním roce zaznamenala personální agentura zvýšený zájem o práci v Německu také mezi ženami. „Kindergeld bylo většinou to první, co Češi po příchodu do Německa začali řešit. Přídavky na děti jsou totiž v Německu dostupné i Čechům, kteří zde pracují, ale nežijí,“ vysvětluje Robin Buc, personalista agentury Starke Jobs.
Německo podporuje pracující obyvatele
Podpora rodin je v Německu obecně poměrně rozsáhlá. V loňském roce například ještě bylo možné žádat také o příspěvky na čerpání hypotéky, manželé si mohou vzájemně pomoci snížit daně, a pokud mají daňoví poplatníci nadstandardní příjmy, finanční úřad zkontroluje, zda se poplatníkům nevyplatí namísto Kindergeldu žádat spíše o slevu na dani na dítě.
Než dojíždět za prací v Česku, raději dojíždějí do Německa
„Když se narodila dcera, zjistili jsme s manželem, jak hodně peněz nám v rozpočtu chybí nejen proto, že jsem přišla o svůj příjem, ale i proto, že je nás zkrátka víc. Manžel se rozhodl najít si jinou práci, lépe placenou, ale byla to bída. Jediná zajímavá práce se našla až v Lovosicích, to je od nás z Mostu pořád kus cesty. Nakonec nás napadlo zkusit štěstí v Německu, když už dojíždět, ať to stojí za to. A vyplatilo se,“ říká dvaatřicetiletá Eliška z Mostu.
Německo v době pandemie nepropouštělo, Kurzarbeit zachránil mnoho pracovních míst
Elišky manžel si, stejně jako většina Čechů, našel v Německu práci v příhraniční oblasti, kam za prací cestuje každý den. „Ještě v roce 2019 se uvádělo, že Čechů je v Německu okolo šedesáti tisíc, většina z nich zůstala žít v Česku a za prací pouze dojížděla,“ uvádí Buc z agentury Starke Jobs. „Aktuální statistiky nemáme, jsou to údaje, které vyplývají pouze ze sčítání obyvatel. Loňský rok pendlerům do života nemilosrdně zasáhl zavřením hranic, díky Kurzarbeitu se ale podařilo zachránit řadu pracovních míst. Nabídka práce v Sasku se začíná stabilizovat, i když některé obory stále nefungují, jiným se naopak daří a i v současné době nabírají nové zaměstnance,“ dodává Buc.
O práci v Německu mají od loňského roku větší zájem i ženy, v minulosti je dojíždění příliš nelákalo
Podle Buce láká možnost práce v Německu také stále více žen. „Za poslední rok se počet žen, které se o práci v Německu ucházejí, zdvojnásobil. Může za to nejen nedostatek vhodných pracovních nabídek v pohraničních oblastech v Česku, ale také peníze, které si v Německu mohou vydělat. Příjmy z Německa si totiž hlavně mámy od dětí navyšují právě Kindergeldem, který činí v přepočtu zhruba pět tisíc korun na jedno dítě,“ vysvětluje Buc.
Trh práce v Sasku trpí nedostatkem zaměstnanců, především ve zdravotnictví, pečovatelských službách a průmyslu
Práce pro ženy je v Sasku navzdory koroně dostatek, podle údajů agentury Starke Jobs v současné době zaměstnavatelé nejvíce hledají pracovní síly do zdravotnictví, ale i do průmyslových oborů na pozice operátor výroby, do skladů nebo na kontrolu kvality. „Dříve se u nás ženy ucházely především o práci v gastronomii, ta je nyní ale zasažená lockdownem. Čím dál více žen tak přechází do fabrik, průmyslu se v Sasku dobře daří, především tomu v automotive. V současné době není příliš složité najít si v Sasku práci, firmy totiž nabírají, po pandemii jim pracovní síly stále chybějí,“ dodává Buc.
Sledujte nás na sociálních sítích:
