Astronomické částky peněz činí člověka extrémně sebevědomým a neschopným zdravého úsudku, takže se daleko častěji plete v odhadování správnosti svých odpovědí a názorů. Tvrdí to experimentální psychologové z Amsterdamu, podle nichž lidé, kteří mají tak velké množství peněz, že si můžou dovolit téměř cokoli, získávají nadměrné sebevědomí a začnou mít o to mylnější úsudek.
„Peníze je tak ujišťují, že mají pravdu, takže se přestanou zcela trápit vnímáním užitečné a věcné zpětné vazby od druhých,“ tvrdí doktor Maël Lebreton z Amsterdamské univerzity.
V některých společenských situacích může být takový stav neškodný. Je to třeba poměrně jedno u celebrit, protože jejich mylné úsudky a hlouposti nenapáchají příliš škody jiným. Ale v případě lékaře to může být nebezpečné, protože začne riskovat cizí životy.
„Zjistili jsme stejně jako předchozí studie, že lidé obecně, bez finančního podnětu, přeceňují pravděpodobnost toho, že mají pravdu, nebo jinými slovy, začnou být trochu příliš sebevědomí. Nicméně jsme zjistili, že začnou být mnohem více sebevědomí, když to vypadá, že můžou mnoho získat, naopak vědomí ztráty velmi výrazně oslabuje nadměrné sebevědomí,“ tvrdí doktor Lebreton.
Bohatí = bez morálky?
Někteří lidé předpokládají, že bohatí lidé musejí být nutně i chamtiví a nemorální a nevidí v tom nic špatného. Je tomu skutečně tak? Na tuhle otázku se snažil odpovědět psycholog Dacher Keltner z University of California v Berkeley. A podle něho sice existují výjimky, ale většina lidí náležejících do komunity velmi bohatých považuje nenasytnost za přijatelnou či dobrou vlastnost.
Podle Keltnera to však vede k neetickému chování i v jiných situacích. Bohatí mají dojem, že mají právo na vše. Nadřazenost prokázal se svým kolegou Paulem K. Piffem také v dopravě. Řidiči nejdražších aut porušují pravidla silničního provozu čtyřikrát častěji.
Jejich tým pak testoval rozdíl v chování a morálních zásadách u téměř tisíce osob, z nichž některé byly velmi bohaté, jiné patřily ke střední třídě a další byly naopak ze skupiny s nejslabšími příjmy. Výsledky šesti experimentů hovoří jasně. Lidé velmi majetní – až na výjimky – považují nenasytnost za dobrou lidskou vlastnost. A častěji tolerují v životě neetické chování, jehož se také dopouštějí, protože se cítí nadřazeně. Jenže bohatí lidé amorálnost v hamižnosti nevidí, chamtivost a neustálou touhu po dalším a dalším majetku považují dokonce za dobrou vlastnost. A tak se podle zmíněného psychologa chovají značně neeticky i v ostatních oblastech života.
Sledujte nás na sociálních sítích:
