Britští vědci dokázali, že ekonomický růst je dobrý tak akorát pro hrstku těch, kdo z něj těží nejvíce. Běžnou populaci totiž zabíjí. A naopak období recese je nejzdravější etapou, během níž poklesá mortalita. Na každé procento nezaměstnanosti připadá pokles mortality o půl procenta!
Lidé v době recese šetří, stravují se doma a jedí skromněji, takže prospívají svému zdraví více než v době, kdy si popustí uzdu, cpou se a navíc konzumují pokrmy z restaurací, které jsou většinou méně zdravé.
Během recese také lidé jezdí pomaleji v autech a doprava je řidší. To souvisí s nižší mortalitou (méně nehod na cestách).
Jediné, co zůstává stejně vysoké, je míra sebevražd. Lidé ji páchají buď ze stresu z práce v ekonomickém růstu, nebo kvůli nezaměstnanosti a nedostatku financí v recesi.
Vědci z Cambridge provedli analýzu vývoje ekonomiky a také mortality v letech 1960 až 2010. Použili data z celého světa a zjistili, že v době recese, poklesu růstu DPH a nárůstu nezaměstnanosti klesá také mortalita. Na každé procento nezaměstnanosti připadá půl procentní pokles mortality.
Recese má ale blahodárný vliv na psychiku těch, kterým se dlouhodobě nedaří. Nezaměstnanost a chudoba se stávají něčím běžným, kvůli čemuž není třeba mít deprese a úzkosti.
„Ačkoli tyto studie dokazují, že dochází k poklesu mortality během recese v obecné populaci, v určitých společenských skupinách se to může naopak zhoršit. Sociologové a politici by měli vědět, že recese ovlivňují zdraví populace do té míry, do jaké jsou zranitelné skupiny chráněny. Sociální dávky v nezaměstnanosti, životní minimum a dostupná bezplatná zdravotní péče jsou efektivním způsobem, jak zvrátit negativní účinky recese,“ tvrdí doktor Nick Drydakis z Anglia Ruskin University.
Sledujte nás na sociálních sítích:
