Diskuse na téma Babica nebo Pohlreich?

Co se týče vaření - líp než Babica vařím i já. U Pohlreicha je poznat, že má k jídlu vztah a rozumí tomu, co dělá - a pokud na něco nemá suroviny, tak to nevaří. A hlášky typu "Mozarella je takovej sýr bez chuti a bez zápachu. Ale je dost populární. Lidi, který hubnou, ho maj rádi." nevypouští z pusy. Je pravda, že z ní vypouští nezdravé množství vulgarismů, asi jako mezinárodní sympozium dlaždičů, ale radši uslyším tisíckrát Pohlreichovo "pičo vole" než jedno Babicovo "játro" nebo "hořtici", nemluvě o nesmyslných větných konstrukcích. Ten člověk prostě neumí česky a to je mnohem větší ostuda než jakákoliv hrubost. Divím se, že se nestydí s tím jít do televize - pak se divíme, že u nás nikdo neumí cizí řeči a mnohdy ani vlastní, když celému národu přednáší takový expert.

Jednoznačně Zdenda Pohlreich! Jendak on, když vaří, je vidět, že to prostě má v paži. Pan Babica je mi nesympatický už od pohledu, ruce má jak gorila, ale to by mě zas tak moc neiritovalo. To, co mě vyloženě irituje je jeho "najemno nakrájená cibule", kdy to nakrájí na osminky a prdne na pínev. Vždycky vzpomenu na nebožku babičku, která na mě z plna hrdla zařvala : "Takový štrougance!!!!"

Možná si do pusy nevidí, ale Babica to jídlo opravdu pizdí

Pan Polreich si posledni dily nevidi do pusy moc mu narostl hrebinek.

Jasně že Polreich!

Samozřejmě,že Pohlreich,Babicu nemám ráda ani jeho jídla!

ruhým receptovým a trošku netradičním favoritem se unás staly Tagliatelle s pastinákem, pancettou, parmazánem a máslem. Tagliatelle jsem opět zbaběle nahrradila špagetami a pancettu kvatliní slaninou, protože sehnat na malém městě dobré italské těstoviny a další italské produkty, bývá boj s větrými mlýny, který je dost často nad mé síly. tahle kombiance pastináku a slaniy je opravdu výtečná - vypadá nezvykle, ale je báječná. Pastinák získá opečením na pánvi lehce sladkou chuť, která se skvěle doplˇ%nuje s ostatními ingrediencemi. Ale teď už předávám slovo šéfkuchaři bez čepice - zde je recept 4 porce 12 plátků pancetty nebo libové uezné slaniny lístk yotrhané z jedné hrsti čerstvého rozmarýnu, tymiánu nebo máty 4 větší hrudky másla 2 stroužky čenseku, oloupané a nakrájené na tenké plátky 2 pastináky, oloupané a přepůlené a podélně nakrájené na tenké proužky 450 g suchýách tagliatelle 3 větší hrsti strouhaného parmazánu mořská sůl a čerstvě mletý černý pepř Ve velké nelepivé pánvi smažte v polovině másla asi 2 minuty pancettu, pak přidetje česnek a pastinák. Smažte další tři minuty na středním ohni, až je pancetta lehce zlatá a pastinák hezky měkký. V osolené vroucí vodě uvařte tagliatelle, sceďte a trochu vařící vody si nechte. Smíchete těstoviny s pastinákem apancettou, přimíchejte zbytke másla a paramzán, přilijte trošku vroucí horké vody, aby směs trochu zřídla byla krémová. Podle chuti oslte a opepřete.

Mám moc ráda kuchařské umění Jamieho Olivera a neznám moc lidí, kterým by jeho styl vaření nevyhovoval. jeho vaření je čisté, svěží, lehké a jednoduché a využívá místních zdrojů a surovin, což se mi samozřejmě moc a moc líbí. už dlouho jsem chtěla mít nějakou kuchařku s jeho recepty a tak, když jsem si před Vánoci udělala radost jeho knihou Šéfkuchař bez čepice "Dny plné chuti" - bylo jasné, že tahle kuchařka mi doma rohodně jen tak ležet nebude. Ačkoli se vždy recepty v knihách či na internetu spíš jen volně inspiruju, tady jsem nechala vést receptem do posledního putíku. A protože se snažím naučit svého muže na těstoviny, které já osobně mám velice ráda, vybrala jsem si dva ryze těstovinové recepty, které se u nás na stole staly doslova hitem - a to je u mého těstoviny nemilujícího muže co říci. Klasické penne carbonara. Zde se ovšem přiznám bez mučení, že jsem místo penne použila špagety, no ehm, já se příště polepším :-) Takže tady je recept: na 4 porce: 450 g suchých penne 10 plátků pancetty nebo libové uzené slaniny (u nás to byla nádherná domácí slaninka) olivovoý olej 5 žloutků z biovajec (u nás bohužel bez bio vajec - ty jsou na malém městě fakt nesehnatelné a chovat slepice kvůli nim nezačnu) 100 ml smetany ke šlehání 125 g strouhaného parmezánu sůl a čerstvě mletý černý pepř Penne nasypte do slané vroucí vody a uvařte al dnete. Zatímco se těstoivny vaří, pomalu smažte pancettu na trošce oleje, až je křupavá. Trochu ji rozlámejte a dejte stranou. V míse prošlehejte žloutky se smetabnoz a s polovinou parmezánu. Když jsou penne uvařené, sceďte je a okamžitě je proházejte s teplou, křupavou pancettou a vaječnou směsí. Carbornaru často vidíte převařenou, připomíná spíš míchaná vajíčka. Když přidáte penne hned, teplo, které v nich zůstalo, na uvaření vajec postačí a omáčka zůstane hladká a jemná. Dobře osolte, přidejhte hodně čerstvě mletého černého pepře a pro chuť ještě trochu parmazánu. Podávejte ohned, s velkou mísou zeleného salátu a lahví dobrého červeného vína. Já se přiznám, že jsem od začátku postupoval aokometrickou metodou - vše podle oka, ale výsledek byl vždy perfektní - jemná a hladká chutná omáčka, křupavá slaninka, akortá uvařené špagety - prostě mňam. Jen to červené víno jsem si nemohla jen tak dopřát :-) A tady je důkaz místo slibů - Těstoviny s mým milovaným parmezánem

Po pravdě nemám ráda ani jednoho, a nekoukám se na jejich pořady. Mám ráda pořad Jamieho Oliviera a občas podle něj i vařím.

Tak rozhodně Zdenek, protože mi nepřijde že by Jirka umněl vařit nějak extra, to co dělá zvládá většina hospodyn, ale nic proti němu. Zdenek prostě nej a nejlepší je ta láska ke kečupu a eidamu :-p*4*

Babica je divnej pták. Polreich zase vaří moc zdravě. Teda ta grilovačka posledně , zase uplně zdravá nebyla :-D:-D:-D

Ani jeden...Nejlepší jsou Kluci v akci :-p

z těch dvou tedy raději Pohlreich, Babica je mi děsně nesympatický. A nejlepší je stejně Ridi.

rozhodně Zdenda protože přesně ví o čem to je a ne jen vaření samo o sobě!;-)

Já fandím Babicovi, vlastně celá naše rodina :) Vaříme podle něj docela často a všem to moooc chutná! Jinak ještě sledujeme Itala v Kuchyni :) i když Pohlreich taky není k zahození, naposled jak dělal ty hamburgery, hmm... to se sliny sbíhaly :-D Já myslím, že všichni mají něco do sebe, jen si vybrat pro sebe to pravé :)

Pokud bych se měla rozhodnout mezi Pohlreichem a Italem v kuchyni, tak mám jasno. Pořad s Italem v kuchyni pro mou oblibu italské kuchyně, jezdím tam docela často. A ráda se učím nové recepty. Tady jsem přiložila recept na můj oblíbený olivový italský chléb, který si doma peču.

Olivový italský chléb. Můj oblíbený recept:potřebuju1kg hladké mouky ,6 lžic extra panenského olivového oleje ,50g kvasnic ,cca 1/2l mléka ,špetku cukru ,sůl ,černé vypeckované olivy (můžete je nakrájet na kolečka) ,rozmarýn a sůl, nejlépe hrubou mořskou, na posypání plechu i placky ,250ml oleje na placky a na plech 1. Kvasnice rozdrobte do mléka s cukrem a na teplém místě je nechte čtvrt hodiny stát, aby vzešly. 2. Mouku nasypte na pracovní plochu a vytvořte v ní důlek. Do něj pak vlijte vzešlé droždí. 3. Okud zbylo mléko, přidejte jej do směsi spolu s olivovým olejem a solí a důkladně propracujte těsto; vydržte ho hníst minimálně deset minut. Výsledný polotovar by měl být hladký a krásně pružný. 4. Z vypracovaného těsta vytvořte hladkou kouli. Tu pak vložte do misky s vlažnou vodou a několikrát těsto ,vymáchejte'. 5. Namočte utěrku do vlažné vody, vyždímejte a kouli z těsta do ní pevně zabalte. Vlhký balíček vložte do zadělávací mísy. Těsto teď nechte v klidu a teple pěkně kynout. 6. Vykynuté těsto přemístěte na pomoučenou pracovní plochu a ještě jednou ho důkladně propracujte. Těsto rozdělte na čtyři nebo pět částí a ty vytvarujte do vyšších placek. Ještě chvíli je nechte kynout. 7. Po deseti minutách vytlačte prstem do každé vykynuté placky dvacet důlků. Do nich zatlačte černé olivy; mezi ně zapíchněte sem tam jehličku rozmarýnu. Ještě nechte placky pár minut v klidu - olivy a rozmarýn pak v těstu při pečení lépe drží. 8. Troubu předehřejte na 200 °C, horkovzdušnou na 180 °C. Plechy vylijte větším množstvím oleje a posypte hrubou mořskou solí. Placky položte na plech a zakapejte olejem, hlavně v důlcích. Tuk se do těsta během pečení vsákne. 9. Vložte do rozpálené trouby. Focacciu pečte přibližně dvacet minut, do té doby, než nakynuté placky změní barvu dozlatova… Ve chvíli, kdy se celým bytem začne linout nádherná, nezaměnitelná vůně italské speciality, byste už měli stát u trouby, chňapky v pohotovosti. 10. Nejlepší je na nic nečekat a pustit se do focaccii hned. Vytírat ještě teplými kousky chleba horký, voňavý olej s křupavou mořskou solí - je to skutečně lahoda přímo božská! Chléb s olivami z Řecka 2 červené cibule na tenko nakrájené,2 lžíce olivového oleje,230g vypeckovaných černých oliv (můžou být i zelené),750g nebělené pšeničné mouky,1 1/2 lžičky soli,4 lžičky (20ml) instantních suchých kvasnic, nebo kvásek z 35g droždí,posekané 3 lžíce každé bylinky; petrželky, koriandru a máty (nebo 1 lžička sušené) Na oleji osmažit cibuli do měkka. Na hrubo posekat olivy.Vložit mouku, sůl, kvasnice, nebo kvásek a bylinky do mísy společně s olivami, usmaženou cibulí a nalít do důlku 470ml (+ - ) vlažné vody. Smíchat vše dohromady a přidat víc vody, zdá-li se těsto ¨suché¨.Přendat těsto na trochu pomoučený vál a hníst jej asi po 10min. Vložit těsto do čisté mísy a přikrýt ho utěrkou. Nechat jej vzejít do dvojnásobného objemu.Předehřát troubu na 220°C. Lehce vymazat dva plechy. Vyklopit těsto na pomoučený vál a rozkrojit jej napůl. Vytvarovat dva kulaté bochníky a položit je na připravevé plechy. Přikrýt je lehce olejem pomaštěným plastickým filmem a nechat bochníky znovu nakynout do dvojnásobného objemu.Pomocí ostrého nože naříznout nahoře bochníků zážezy a péct je asi 40min., nebo až bochníky zní dutě, když se zaťuká na jejich spodek. Přendat chleby na mřížku a nechat je vychladnout.

na 100% pohlreich! a ještě lépe Ital *4* posílám fotečku receptu podle něj - jsou to penne s tuňákem. nic jednoduššího snad už není.... těstoviny penne,1 plechovka loupaných rajčat,2 tuňáky oleji kousky,2 menší cibule,2 stroužky česneku, bazalku čerstvou,olivový olej.

No já mám ráda Pohlreicha ikdyž se musím přiznat že jsi ulehčuji práci různýma sáčkama...no jo Vitana vaří za nás...teda někdy..Ale ráda se juknu i na Itala,,, :-D :-)

Já prostě mám ráda Itálii, její historii, atmosféru, přátelské prostředí,lidi, jejich vynikající jídla. Hlavně pizzu a těstoviny. Takže jsem opravdu jasná fanynka pořadu s Italem v kuchyni.