Lhát se nemá – alespoň tak to své ratolesti učíme už pomalu od plínek. Jenže ruku na srdce, sami jako rodiče tohle pravidlo občas nedodržujeme.
Jaké jsou nejčastější rodičovské lži?
„Už to bude!“
Představte si situaci, kdy vaříte večeři a vaše dítko neustále běhá kolem a ptá se, kdy už to teda bude hotové. A vy – ve snaze ho umlčet – prostě řeknete, že už je jídlo skoro hotové. Jenže moc dobře víte, že ještě tak půl hodinky bude muset počkat. A nemusí zůstat jen u vaření – během hry se dítě něčím upatlá, ale nechce se nechat přesvědčit, že by mělo všeho nechat a umýt se. A tak ho dotáhnete k umyvadlu a za uklidňování, že „opravdu hned“ bude moci vrátit ke hře, z něho drhnete skvrny a špínu.
„Hm, to je ale mňamka!“
Ve snaze propašovat do jídelníčku svého potomka alespoň nějakou zeleninu uděláte pokrmu takovou reklamu, že by se za ni nemuselo stydět ani profesionální reklamní studio. Ovšem sami moc dobře v hloubi duše víte, že svému potomkovi na talíř žádnou velkou mňamku neservírujete...
„Na hřiště půjdeme později!“
Nebo cokoli budeme dělat později. Protože později je úžasně široký pojem, vlastně skoro ani nelžete. Jenže zatímco vaše dítko si představuje, že se jeho oblíbené činnosti budete věnovat za 10 minut, vy máte vlastní představu o významu slova „později“... Zítra, o víkendu, za týden...
„To je ale krásný obrázek!“
Sice vůbec netušíte, co ta změť čar a podivných klikyháků představuje, ale je jasné, že máte před očima mistrovské dílo. Minimálně byste se tak měli tvářit.
„Čokoláda už došla!“
V překladu to znamená: „Čokoláda pro tebe už došla.“ Je to rychlejší než vysvětlovat, proč z hlediska výživy a zdravých zubů už vaše dítko žádné další sladkosti nedostane.
„Maminka/tatínek už jde taky spinkat.“
Tedy až uklidí, vyžehlí, umyje nádobí, složí ponožky, zhlédne oblíbený seriál a tak.
Sledujte nás na sociálních sítích:
