Zamyslete se – jaké věty jste z úst svých rodičů úplně nesnášeli? A ruku na srdce, nepoužíváte ty samé nebo podobné náhodou ve vztahu ke svému potomkovi?
Které rodičovské evergreeny už by bylo dobré jednou provždy opustit?
1. Proč? Protože jsem to řekl/řekla!
Velmi častá odpověď v situaci, kdy se vaše dítko chystá udělat něco, s čím rozhodně nesouhlasíte. Jenže je to tak trochu logický nesmysl, nemyslíte? Ve skutečnosti dítěti důvod svého nesouhlasu nevysvětlujete, jen se snažíte demonstrovat svou sílu a nadvládu. Chyba.
2. Dělej to, co jsem ti řekl/řekla, ne to, co dělám já.
Další z poměrně rozšířených hloupostí, které rodiče rádi vypouštějí z úst. Dítěti máte jít příkladem, pokud sami nedodržujete pravidla, která mu nastavujete („já jsem totiž dospělý“), nemůžete očekávat, že se jich bude váš potomek také držet. Příkladem může být přecházení na červenou – pokud vaše dítě uvidí, že vy také nečekáte na zelenou, jeho motivace čekat na správnou barvu na semaforu bude minimální…
3. Něco ti říkat, to je, jako bych mluvil/mluvila do zdi…
Ano, děti nás občas nevnímají, jejich hlavy zaměstnává tolik věcí najednou! Ale výše napsanou frází spíše říkáte, že je vaše dítko hloupé, nikoli nepozorné. Nezesměšňujte jeho intelekt, děti jsou na to stejně citlivé jako dospělí, možná i více.
4. Jestli budeš brečet, jednu ti vrazím, abys měl/měla proč!
Děti brečí. A to i kvůli věcem, které my ze svého dospělého pohledu za dobrý důvod k pláči nepovažujeme. Jenže ony ano. Pláč je pro ně způsob, jak se vyrovnat s negativními emocemi, jak zvládnout jejich nápor. Hloupé hrozby brečícímu dítěti nepomohou. To, že vy nevidíte důvod, neznamená, že váš potomek nemá proč plakat.
Sledujte nás na sociálních sítích:
