Psychoemocionální vývoj dnešního člověka se příliš neliší od toho, kterým procházely kultury lovců-sběračů před tisícovkami let. Bohužel moderní společnost stále omezuje fyzický kontakt dospělých s dítětem a tím prý negativně ovlivňuje vývoj mozku člověka. Místo neustálého fyzického kontaktu a péče se dnes děti odstrkují a separují.
„Naprosto nevhodné a zhoubné praktiky a přesvědčení se staly běžnou součástí naší kultury. Mezi nejhorší patří kojení z lahve, izolace malých dětí v jejich vlastních pokojích a víra, že reagovat příliš rychle na pláč dítěte mu ublíží a rozmazlí ho,“ tvrdí profesorka Darcia Narvaezová z University of Notre Dame v Indianě.
Ona mnohaletým výzkumem naopak neustále dokazuje, že rychlá reakce na pláč dítěte (nikoli nechat ho vyplakat se) má pozitivní vliv na vývoj svědomí a mravního přesvědčení, pozitivní a neustálé doteky zvyšují odolnost vůči stresu, omezují impulzivní chování a zvyšují schopnost empatie, volná hra s ostatními dětmi venku zvyšuje sociální schopnosti, snižuje agresivitu a podporující péče velkého kruhu rodiny zvyšuje IQ, snižuje odolnost ega a zvyšuje empatičnost.
„Kojení dětí, reakce na jejich pláč, téměř neustálé doteky a velký kruh dospělých pečujících jsou některé z výchovných rodičovských praktik našich předků, které mají pozitivní vliv na vývoj mozku. Tento vývoj přitom formuje osobnost, ale také pomáhá fyzickému zdraví a morálnímu vývoji,“ tvrdí profesorka Narvaezová.
Místo, aby byly děti neustále v náručí – jak tomu bylo u lovců-sběračů – jsou dnes většinou v postýlkách, kočárech, různých nosítkách, na sedačkách apod. Přímý fyzický kontakt a interakce se tak výrazně omezují. Velmi málo matek také kojí dítě alespoň první rok jeho života. Podle psychologů taková výchova vede k epidemii úzkostí a depresí, nárůstu agresivního chování a delikvence u dětí. U lidí se také snižuje empatie, soucitnost, morální chování apod.
Sledujte nás na sociálních sítích:
