Řvoucí dítě lze uklidnit pár větami

Děti mohou být někdy velmi náročné. To tak zkrátka je. Jak náročné to ale může být, závisí také hodně na tom, jak se k tomu postavíte. Stačí se totiž dostat na výšku jeho očí a uklidnit situaci – s následujícími větami to zvládnete snadno a rychle.

„Neřvi!“

Nic není tak hrozné, jako když nikdo nebere naše pocity vážně. Požadovat po křičícím dítěti, aby přestalo, přináší tedy spíše opak. Vaše dítě se pak cítí ještě více nepochopené a pokouší se získat pozornost o to hlasitěji. Místo toho se pokuste pochopit pocity svého dítěte, pak můžete společně vymyslet strategii, jak se špatné nálady zbavit.

A místo častého a stejně tak zbytečného „Neřvi!“ vyzkoušejte třeba „Chápu, že jsi naštvaný. Co by ti pomohlo to změnit?“

„Opovaž se zbít sestru!“

Rozpoznejte pocity vašeho dítěte a ujistěte ho, že je v pořádku se zlobit. Zdůrazněte ale, že není v pořádku druhé bít nebo zranit. Naučte ho, že takové jednání má následky a může ublížit. Tak své dítě naučíte empatii.

„Přestaň pořád kňourat!“

Ukažte svému dítěti, že i jeho názor má váhu. Řekněte například, že ho slyšíte a rozumíte mu. A zda má nějaký nápad, jak jeho situaci vyřešit. Tím ho naučíte také přebírat odpovědnost a vyrovnávat se se stresem.

„Kolikrát to musím říkat?!“

Otázka, která nemá odpověď a situaci nevyřeší. Vyzkoušejte raději opačný způsob: „Asi jsi mě prve neslyšel. Váš, co jsem říkala? Můžeš mi to zopakovat, ať víme, že oba myslíme to stejné?“ Při opakování si dítě zprávu lépe zapamatuje. Poslední větou zdůrazníte, že jste oba na stejné lodi a nechcete dítě pranýřovat.

„Nemám chuť s tebou teď diskutovat.“

Je v pořádku mluvit o svých pocitech a někdy je potřeba udělat prostě pauzu. „Už je toho na mě trochu moc. Teď si na pět minut sednu a zkusím se nad tím vším zamyslet. Chceš to zkusit se mnou?“ Tak vtáhnete dítě do „oddechového času“, po kterém nebudete vidět věci už tak „rudě“.

Zdroj: familie.de