Zažila to nejspíš každá maminka, jež se po několika letech vrací po rodičovské do práce – srdečné vítání, ale i otázky, které nejsou tak příjemné, jak se na první pohled tváří.
Většina vašich kolegů takovými otázkami nemyslí nic zlého, ale pro ženu, jež byla několik let zvyklá být převážně ve společnosti svého dítěte (svých dětí), o které se starala prakticky od rána do večera, neznamenají zrovna přívětivý začátek konverzace. Jak na takové dotazy reagovat? Poradíme vám!
Dotaz č. 1: „Jsi ráda, že jsi zase zpátky?“
Co byste ráda odpověděla: „Ráda? Nervozitou si nejspíš ukoušu všechny nehty, protože jsem děti šoupla do školky/jeslí a nevím, jak to zvládnou. Ale na druhou stranu jsem konečně vypadla z domu a budu dělat něco jiného než krmit, přebalovat, uklízet, uspávat, vařit…“
Možná neutrální odpověď: „Docela ano, je fajn být zase ve společnosti dospělých. Ale nedivte se, pokud mi do konverzace pronikne nějaké dětské slovo…“
Dotaz č. 2: „Je těžké vrátit se po takové době?“
Co byste ráda odpověděla: „Hm, a co myslíte? To je ale stupidní otázka!“
Možná neutrální odpověď: „Ze dne na den se proměnit z matky na plný úvazek v XY (doplňte dle pracovní pozice) není zrovna snadné, ale člověk si rychle zvykne.“
Dotaz č. 3: „Nestýskalo se ti po práci?“
Co byste ráda odpověděla: „Porodila jsem dítě, o které jsem se 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, 3 roky starala. Na práci tady jsem si ani nevzpomněla.“
Možná neutrální odpověď: „Neměla jsem moc času o tom přemýšlet, ale teď jsem vážně moc ráda, že jsem zase zpátky.“
Dotaz č. 4: „Já bych teda takhle malé dítě do jeslí nedala. Nemáš trochu výčitky?“
Co byste ráda odpověděla: „Hm, díky za opětovné vyvolání pocitu viny…“
Možná neutrální odpověď: „Přiznávám, že to bylo těžké, ale při naší rodinné ekonomické situaci jsem neměla na výběr.“
Dotaz č. 5: „Musí se ti po děťátku stýskat. Jak to zvládáš?“
Co byste ráda odpověděla: „To se mě snažíš rozbrečet nebo co?“
Možná neutrální odpověď: „Není to vždycky jednoduché, ale zvládám to.“
Sledujte nás na sociálních sítích: