Čas od času se stane, že člověku prostě ujede při komunikaci s vlastním potomkem věta, jíž později lituje. Ovšem existují výroky, jež by měly být při výchově naprosté tabu. Neříkáte je náhodou právě vy?
Takže, jaké věty by se měly nejlépe rovnou zakázat zákonem a vymazat z rodičovských slovníků?
Jestli okamžitě nepřestaneš, tak tě tady nechám.
Samota a to, že je někdo opustí, patří vůbec k největším obavám, jimiž dítě trpí. Vážně si myslíte, že je fair, toho využívat? Spíše je to pěkná hloupost.
Proč nemůžeš být jako tvůj bratr/tvoje sestra?
Každé dítě je jedinečná osobnost, i v rámci jedné rodiny. Nezapomínejte na to. Copak by bylo normální, kdyby byly všechny děti stejné?
Stejně jsme se rozvedli jen kvůli tobě!
Žádné dítě není důvodem neúspěšného manželství svých rodičů. Nikdy.
Protože jsem to řekl/a, proto.
Tohle je zbytečná demonstrace síly – všechno má nějaký důvod, opravdu je tak těžké najít 5 minut a vysvětlit ho?
Pusť mě k tomu, prosím tě, já to radši udělám sám/sama.
Možná to myslíte dobře, ale dáváte tím dítěti jasnou zprávu, že je naprosto nemožné. Ani vy jste se nenarodili jako supermani a museli jste se všechno postupně naučit!
Měl/a by ses za sebe stydět.
Takovými větami jen zbytečně podkopáváte dítěti sebevědomí. A proč by se, proboha, mělo nějaké dítě za sebe stydět?
Stejně jsme tě nikdy nechtěli…
To snad ani nepotřebuje komentář – i kdyby to byla stokrát pravda, nikdy, nikdy, nikdy se to vaše dítě nesmí dovědět!
Sledujte nás na sociálních sítích:
