Na jedné straně potíže se srdcem, úzkosti nebo deprese, na druhé prožitá traumata v dětství. Jak moc to spolu souvisí?
Mít spokojenou a plně funkční rodinu? Jistě se shodneme na tom, že mírumilovné, láskyplné a harmonické prostředí si zaslouží všechny děti bez výjimky. Realita je ovšem úplně jiná, o čemž svědčí statistiky týkající se jejich týrání, zneužívání nebo „jen“ zanedbané péče. Jaké následky to v citlivých duších těch nejmenších může zanechat? Pomineme-li psychická traumata, těžké dospívání bývá i předzvěstí vážných zdravotních problémů.
Když to není, jak by mělo
Dětem, které zažívají mnohá duševní nebo fyzická příkoří, hrozí v dospělosti zvýšené riziko infarktu, mrtvice i dalších kardiovaskulárních příhod. Takové sdělení bychom se dočetli v magazínu Journal of the American Heart Association, který publikoval závěry americké studie, jež celých 30 let probíhala na Northwestern University ve státě Illinois. Jak jen spolu tyhle dvě věci mohou souviset? Odpověď není zase tak složitá.
Kouřím. Protože se o mě doma nikdo nezajímal!
Vědci ze zmíněné vzdělávací instituce na základě svého dlouhého výzkumu došli k závěru, že potomci z dysfunkčních rodin jsou o 50 procent náchylnější k celoživotnímu stresu, kouření, úzkostem, depresím, závislostem a sedavému způsobu života. Velice pravděpodobným následkem jsou pak chronické záněty, vyšší index tělesné hmotnosti, cukrovka i arteriální hypertenze, což jsou faktory, jež přispívají k rozvoji srdečních obtíží.
„Od zážitků z dětství se plně odvíjí psychická i fyzická pohoda v dospělosti. Jakýkoli druh týrání, násilí nebo vědomého zanedbávání dětí si vybírá daň na jejich zdraví i společenském fungování. Negativně ale ovlivní i budoucí navazování přátelských či partnerských vztahů,“ vysvětluje výzkumný profesor medicíny a spoluautor studie Joseph Feinglass.
Co se děje pod pokličkou?
A teď ke konkrétním číslům. Kolika dětí se tohle může týkat, tedy alespoň napříč Českou republikou? Statistické odhady hovoří o až o 40 tisících týraných jedinců. Co je ještě smutnější, to je skutečnost, že spravedlnosti je učiněno zadost pouze v minimálním procentu případů. Drtivá většina incidentů totiž zůstává bez povšimnutí, protože se tiše odehrává za zdmi bytů a domů. Množství strádajících českých dětí tedy vlastně nikdo nedokáže přesně určit. Tak obejměte to svoje a dejte mu tolik lásky, kolik jen unese. Všechny ratolesti takové štěstí rozhodně nemají…
Sledujte nás na sociálních sítích:
