Věk osoby, s níž člověk koresponduje mailem či online službami pro textovou komunikaci, lze často odhadnout už podle užívání interpunkce a množství gramatických chyb. Čím mladší uživatel jazyka, tím více chyb, méně interpunkčních znamének a více emotikonů. Jenže jsou to sami mladí uživatelé, kdo pak do komunikace vnášejí spoustu zmatků plynoucích z nesprávné interpretace. Neustálý proud zpráv v jejich komunikátorech přestal být oddělován malými a velkými písmeny a také tečkami. Takže když už je někdo použije, generace Z to vnímá jako projev agresivity a nevole. Tečky se přitom začaly užívat před více než dvěma tisíci let.
Zprávy mladých do pětadvaceti let neukončuje nic jiného než tlačítko pro odeslání případně emotikon. Tečka v jejich jazyce tedy vyjadřuje emoce, jaké u starší generace vyjadřoval vykřičník. I jeho význam se posunul.
Časté nedorozumění
Mladí lidé nechápou, že gramatická pravidla a zákony daného jazyka se dodržují proto, že usnadňují komunikaci a pochopení. Když všichni správně chápou jevy a zákony jazyka, užívají je správně a vzácněji tak dochází k nedorozumění mezi uživateli. Čím méně však uživatel jazyka dodržuje pravidla, tím spíš je nepochopen a nechápe druhé.
Podle lingvistických psychologů z Binghamton University v New Yorku je to patrné také na generaci Z, která je zděšená z teček, které běžně užívají ještě předchozí generace. Tečka ukončuje větu, jednotlivou myšlenku uzavřenou ve smysluplné výpovědi. Jenže pro uživatele generace Z je to projev agresivity.
Jak vnímají interpunkci mladí?
„Zeptala jsem se svého šestnáctiletého syna a je to pravda. Řekl mi, že pokud by dostal zprávu, v níž jsou věty odděleny tečkami, pak by si myslel, že je uživatel podivín, protivný nebo příliš tupý,“ přiznala na Twitteru nedávno spisovatelka Sophie Hannah.
Mladí lidé se naučili komunikovat jinak. Nepíší souvislé texty, v nichž jsou myšlenky uzavřené ve větách tečkami. Odesílají každou jednu myšlenku zvlášť, ale bez tečky na konci. Vzniká proud myšlenek bez jasného oddělení počátku a konce. Tím vzniká chaos a roste prostor pro nepochopení. Tečka se tak stává znakem s emočním významem.
„Pokud nějakou zprávu odešlete a neuděláte za ní tečku, je tím samotným aktem odeslání zřejmé, že jste tu zprávu ukončili. Takže když přidáte ještě další znak ukončení, mladí lidé v tom hledají význam, a tím může být klesající hlas nebo negativní tón,“ tvrdí lingvistka doktorka Lauren Fonteyn z Leidenské univerzity v Nizozemsku.
Jak to vypadá v emailové komunikaci?
„Nejsem si jistý, že při emailové komunikaci tohle platí. Jde o to, jak formální takový email je. Ale tečky jsou dle mých zkušeností velmi výjimečně užívány mladou generací a v jejich nekonečném proudu zpráv, takže tečka získává nový význam prudkého či naštvaného tónu,“ přiznává lingvista Owen McArdle z Cambridgeské univerzity v rozhovoru pro deník The Mail.
Sledujte nás na sociálních sítích:
