Děti narozené ve 21. století jsou často označovány za specifickou generaci. Vliv sociálních sítí a digitálního pokroku je provází téměř od narození a hraje roli v jejich dospívání. V porovnání s generací svých rodičů se může zdát, že dnešní děti ztrácí kontakt s opravdovými prožitky a svůj volný čas tráví pasivně u obrazovek televizí, telefonů či počítačů.
Výsledky průzkumu agentury NMS Market Research pro značku Milka ale ukazují, že i přes nesporný vliv moderních technologií tráví české děti nejvíce volného času venku s kamarády. A dokonce se i více učí. Průzkum ukázal, že situace dětí v Čechách a na Slovensku je téměř totožná. Až na jednu výjimku, Slováci s dětmi tráví více času o víkendech.
- 81 % českých dětí a mladistvých chodí denně ven
- 51 % navštěvuje sportovní tréninky
Děti jsou společenští tvorové a ty české tuto svou vlastnost projevují stále spíše živou interakcí s dalšími dětmi než tou digitální. Každý den 4 z 5 dětí ve věku 6 až 18 let stráví v průměru 2 a půl hodiny svého volného času venku. Mladší si často venku hrají a jsou s nejbližší rodinou, starší pak spíše se svými kamarády. „Trávení mimoškolního času je do značné míry otázkou životních priorit rodičů. Tím je dán i poměr mezi konzumní zábavou a aktivitami, které nějak zvyšují potenciál dítěte,“ uvádí PhDr. Jeroným Klimeš, Ph.D., odborník na rodinnou psychologii. Společně stráví rodiče s dětmi v Čechách i na Slovensku ve všední dny v průměru 5 hodin denně. Velký rozdíl ale nastává o víkendech, kdy čeští muži stráví s dětmi průměrně 10 hodin a Slováci 11. Slovenské ženy jsou s dětmi o víkendech dokonce 14 hodin, Češky pak 12 hodin v průměru.
Vzdělávání a kroužky jsou populární, ale nic se nemá přehánět
Mezi aktivity zvyšující potenciál dítěte se řadí také zájmové kroužky a učení. Z výsledků průzkumu vyplývá, že zájmovým kroužkům se věnuje 42 % českých dětí, nejčastěji těch na prvním stupni základní školy a ve větší míře dívky. Na Slovensku jsou kroužky o něco méně populární, věnuje se jim pouze 37 % dětí. Polovina českých dětí každý týden také navštěvuje sportovní tréninky. Zájem o kroužky a sporty nicméně s přibývajícím věkem postupně klesá. Výjimku tvoří pouze hudební, které se i u středoškoláků těší podobnému zájmu jako na základní škole.
„V tomto ohledu se z mé zkušenosti potkávají dva extrémy, které ovlivňují statistiku. Větší část dětí žádné kroužky nenavštěvuje, což je alarmující. Na druhou stranu ale, děti navštěvující nějaký kroužek mají dost často těchto zájmových aktivit více a navštěvují rovnou například tři až pět kroužků týdně,“ doplňuje Klimeš.
Dvě pětiny českých dětí se také častěji učí v porovnání s dobou před třemi lety. Svou roli hrají rostoucí nároky s přibývajícími ročníky, především pak u dětí na prvním stupni. České děti jsou také často tlačeny rodiči, aby podávaly co nejlepší výkony, a zajistily si tak přijetí na výběrové školy. To potvrzuje i Klimeš: „Týká se to zejména přijímaček na osmiletá gymnázia, na které se některé dětí připravují mnoho hodin. Dle mého pohledu je to však příliš brzy, v páté třídě je většina dětí citově opravdu stále dětmi a tlak rodičů jim může zprotivit učení v pozdějších letech.“
Jak se na videohry a sociální sítě dívají rodiče?
Zmíněné moderní technologie nicméně ovlivňují trávení volného času českých dětí. Do této kategorie můžeme zařadit i televizi, jejímž sledováním tráví každý den necelé dvě hodiny 77 % dětí na prvním stupni. Středoškoláci ji sledují méně často. Naopak více času tráví na sociálních sítích, kde je shodně 77 % z nich téměř dvě a půl hodiny denně a aktivnější jsou v tomto ohledu dívky.
Naopak chlapci významně častěji hrají videohry, které jsou populární především u dětí na základní škole. Denně se takto baví 67 % z nich. Výsledky průzkumu uvádí, že u videoher tráví tyto děti i více času než před třemi lety. Na prvním stupni se hraní videoher častěji věnuje dokonce 47 % dětí, naopak postupně klesá zájem o hraní si s hračkami.
Dvě třetiny dotázaných rodičů si myslí, že jejich děti tráví touto zábavou příliš volného času. Dokonce se snaží svým dětem čas u elektronických zařízení omezovat, což potvrzuje 73 % rodičů v Čechách a 77 % rodičů na Slovensku. Z pohledu rodinného psychologa je to dobře. „Například průzkumy ohledně hraní her nejsou příliš optimistické, je to taková novodobá droga. S hodinami strávenými u počítačů a konzolí úzce koreluje zhoršený výkon ve škole. Je to také určitý negativní jev omezující děti při jejich osobnostním rozvoji,“ uzavírá Klimeš.
Sledujte nás na sociálních sítích:
