Ať už máte vlastní potomky nebo ne, určitě dobře víte, jak umí být děti zvídavé a jak vám jejich všetečné otázky mohou zamotat hlavu. Pokud u vás nenechavé dotazy ve stylu „A proč…?“ vyvolávají pocit ztráty pevné půdy pod nohama, vězte, že v tom nejste sami. Odborníci z Hvězdáren a planetária hlavního města Prahy proto nyní přichází s výběrem otázek, na které vám poskytnou správné odpovědi. Teď už můžete bez obav vyrazit s dětmi do přírody. Dotazy jako co je duha, proč řeka teče nebo proč je nebe modré vás už nevykolejí.
Je to celé naopak – „Proč je nebe modré?“
Přiznejte se, kolikrát v životě jste už museli hledat odpověď na otázku „Proč je nebe modré?“ a jaké argumenty jste vymysleli? Pokud jste odpověděli, že je to proto, že se v něm odráží modré moře, tak vězte, že to pravda není. Za modré nebe může slunce. Jeho světlo je složeno z mnoha barev, včetně té modré. Kyslík ve vzduchu nejlépe rozptyluje právě ji, a to je důvod, proč je nebe tak zbarvené. A s tím mořem je to vlastně celé naopak. Modré moře vidíme pouze tehdy, když se v něm odráží modrá obloha, čímž máte rázem odpověď i na další zvídavou dětskou otázku.
Bez slunce nikdy není – „Co je to duha?“
Tento krásný jev na obloze po dešti může taktéž mnohým zamotat hlavu. Tak jak je to s duhou? Jednoduše řečeno, duha je sluneční světlo v kapičkách vody. Všimli jste si, že bez slunce duha nikdy není, a že když se na obloze objeví, je vždy přesně na opačné straně než slunce? Není to náhoda. Duha vzniká, když sluneční světlo prochází skrze kapičky vody, ve kterých se rozkládá na jednotlivé barvy. Z vnitřku kapek se barvy odráží zpět k nám a my tak vidíme tento úžasný jev. A mimochodem, víte, že každý vidí jen a jen svou vlastní duhu? Sluneční světlo se totiž odráží vždy jen do jednoho směru, takže vaše dítě stojící vedle vás, vidí duhu odraženou od kapek jiných než vy, a tím pádem odlišnou.
Stále dokola - „Jak vznikají mraky?“
Za vnikem mraků stojí opět sluníčko. Jeho hřejivé paprsky zahřívají vodu v mořích, jezerech, řekách, rybnících i kalužích tak, že se částečně vypařuje a stoupá do vzduchu. Jenže čím jsme výš, tím je vzduch studenější, z vypařené vody se v určité výšce vytvoří kapičky a ledové krystalky, ze kterých se vytvoří mraky. Když pak prší, ledové krystalky tvořící mrak se cestou dolů opět promění v kapky vody. Tím je kruh uzavřen.
Vzhůru dolů - „Proč řeky tečou?“
Pokud na tento dotaz odpovídáte, že je to proto, že vždy tečou z kopce dolů, máte pravdu. Vodu shora dolů žene zemská přitažlivost (gravitace). Voda v rybníce a přehradních nádržích nikam neteče, protože nemůže, je chycena v pasti, ale jakmile se hráze otevřou, i tahle voda se požene z kopce dolů a vytvoří potůčky nebo řeky. A jak se dostane voda zpět? Naprší z mraků, o jejichž vzniku vám odborníci z platformy Planetum před chvilkou vyprávěli.
Dlouholetá investice v mžiku pryč - „Co je to oheň?“
Zdánlivě jednoduchá otázka, ale odpověď je těžká. Je to vlastně světelný a tepelný projev bouřlivé chemické reakce, při které se uvolňuje energie. Díky teplu začne probíhat chemická reakce, která spotřebovává kyslík ze vzduchu a uvolňuje světlo a opět další teplo. Díky stále vyššímu teplu je hoření čím dál prudší a může vzniknout i pořádný požár. Hoření ustane a plameny zmizí až ve chvíli, kdy dojde kyslík nebo palivo. Energie, kterou do přírodních hořlavých látek ukládalo sluníčko po miliony let, tak oheň může vysvobodit během pár okamžiků.
Sledujte nás na sociálních sítích:
