Komentáře k článku

A kde ty děti z paneláků mají venku pobíhat, natožpak válet sudy? Všude je plno psů a kdejaký kus trávníku je zaneřáděn exkrementy - když ještě matka bydlela na sídlišti a já jsem občas venčila jejího psa, chodila jsem s očima zabodnutýma do země, protože hrozilo, že šlápnu do ho... >:( pár lidí (včetně mně) sbíralo po svých psech, zbytek na to okázale kašlal. Navíc hodně psů pobíhalo bez vodítka a bez náhubku - po několika venčeních jsem začala nosit kvér, protože kecy typu "on je hodný, on nic nedělá" jsou zas jenom kecy. Tak kde ty děcka mají běhat a hrát si?

Moje děti i vnoučata vždy sportovaly. Dnes už je ve městech prostor pro možnosti pro sport, mnohem se to zlepšilo. Záleží jen na dětech, zda mají o pohyb zájem. Je jich hodně obézních.:-O

vnučka má čertíky v těle, nepostojí

Vnučku vedeme k pohybu.

u nás je to celkem dost velký problém

pohyb mi nic neříká

Na procvičování jemné motoriky stačí, když děti pomáhají v kuchyni např. vylupovat hrášek z lusků, přebírají fazolky, rozsypané knoflíky, šroubky. Navíc mají radost, že bez nich by to mamka nezvládla a polévka jim taky chutná trošku víc. A když mi kluci měli vytřídit knoflíky, hodně si u toho vyhráli. Otci rádi lezli do dílny, takže tam měli maličký kladívka, hromádku hřebíků a dva špalíky. A postupně jim začal svěřovat opravdovou práci, napřed něco přidržet, pak utáhnout atd.