Ráno přemýšlíme nad mnoha úkoly, dva z nich se točí kolem jídla - snídaně a svačina pro potomky. Pokud vám došla inspirace a chcete zkusit něco nového, určitě oceníte pár tipů na zdravé a hravé snídaně.
Jak(ý) vybrat sýr
Když se řekne slovo „sýr“, většina z nás si vybaví „eidam“. Přestože se nejedná o český sýr, je u nás dlouhodobě nejoblíbenější a nejprodávanější, a to nejen proto, že je chutný a velmi dobře využitelný. Chutná a voní velmi jemně, čistě mléčně nakysle a řadí se mezi polotvrdé sýry. Díky ideální pružnosti plátků je dobře využitelný ve studené kuchyni na obložení chlebů, do sendvičů nebo toustů. Čím se řídit při jeho výběru?
Kvalitní eidam bezpečně poznáte podle barvy. Na řezu je smetanově, až sýrově žlutý, a to stejnoměrně po celém řezu. Pokud je sýr světlý, až bílý, znamená to, že nemusí být dostatečně vyzrálý. V případě, že se na okrajích vyskytuje bledá barva, může se jednat o sůl, která neměla po vysolení eidamu dostatek času na to, aby rovnoměrně prostoupila celým sýrem, a eidam je tedy méně kvalitní. Vyplatí se sledovat také obsah tuku. Souvislost mezi obsahem tuku a vápníku je totiž velmi zajímavá: čím je v eidamu nižší obsah tuku, tím je vyšší obsah bílkovin a také vápníku. Zatímco 50% eidam (50 % tuku v sušině obsahuje 773 mg vápníku/100 g, 30% eidam má 952 mg vápníku/100 g! U nás má eidam nejčastěji 30, 40 nebo 45 % tuku v sušině, přičemž v Nizozemsku, odkud eidam pochází, je standard alespoň 40 %. Nízkotučné varianty jsou „českou specialitou“.
Co se týče složení přírodního sýru eidam, je to jen mléko, jedlá sůl a mlékárenské kultury. Pokud sýr kromě těchto složek neobsahuje žádnou další, např. barvivo nebo ochucující přísadu, výrobce nemusí složení sýra více rozepisovat. Sýr je totiž považován za tzv. jednosložkový výrobek. Záměrně uvádíme složení „přírodního“ sýru, protože v posledních letech se v obchodech objevují rostlinné alternativy mléčných výrobků, kdy je některá z mléčných složek nahrazena jinou. Nejčastěji se jedná o záměnu mléčného tuku tukem rostlinným, což výrobek zlevňuje. Tyto produkty se mohou vyrábět i prodávat, ale nesmějí se označovat jako mléčné výrobky a také se nemohou nazývat sýrem.
Jak(é) vybrat máslo
Věděli jste, že roční spotřeba másla na osobu je v Česku kolem pěti kilogramů? Máslo je bohaté na bílkoviny, karoteny a v tuku rozpustné vitaminy (A, D, E, K) a je nezbytné pro růst a zdravou funkci zraku, a tak by nemělo chybět v našem jídelníčku, a to především u dětí. Tělu jím dodáváme nasycené mastné kyseliny, které jsou velmi dobře stravitelné a příznivě ovlivňují střevní prostředí. Ty z másla se neukládají do tukových zásob, ale přednostně slouží k získávání energie.
Z čeho je máslo vyrobeno a co sledovat na jeho obalu? Základem pro výrobu kvalitního másla je kvalitní a ideálně co nejčerstvější smetana o tučnosti 37–42 %. Čím je smetana čerstvější, tím je máslo lepší a trvanlivější. Podle nařízení EU je pro máslo stanoven minimální podíl mléčného tuku 80 %. To platí pro másla, která neobsahují žádnou další složku, jinak by nemohl být výrobek označen jako „máslo“. Procento mléčného tuku ovšem nesmí dosáhnout na 90 %. Másla vyráběná u nás zpravidla obsahují 82 % mléčného tuku a nejsou v nich žádné konzervační látky ani emulgátory. Při nákupu másla byste tedy měli na obalu sledovat především podíl. Přestože máslo obsahuje i jisté procento vody, které však nesmí překročit hranici 16 %. Na obalu tento údaj obvykle nenajdeme. Máslo obsahuje také netukové složky pocházející z mléka, které tvoří zhruba 2 %. Jedná se o laktózu, kyselinu mléčnou, bílkoviny a další dusíkaté látky, soli a vitaminy.
Kvalitu másla poznáte i podle barvy a konzistence, která závisí na výrobě a obsahu již zmíněné vody. Doporučujeme podívat se, jaký povrch má máslo po vyndání z chladu. Kvalitnější máslo bude déle tvrdé, pevné a hladké a nebude se lepit k obalu. Právě jeho konzistence ovlivní i to, jak se bude máslo chovat jako součást receptu. Pokud si koupíte máslo, které je výrazně žluté, je velice pravděpodobné, že je dobarvené. Pro zvýraznění žlutavého zabarvení másla se smetana přibarvuje přírodním barvivem červenožluté, až oranžové barvy získaným z rostliny Bixa orellana (E160b). Používají se také karoteny.
TIP! Vždy kupujte máslo bez porušeného nebo pomačkaného obalu. Pokud je světlé, až bílé, znamená to, že je čerstvé. V pořádku je také v případě, že má příjemně nasládlou a smetanově mléčnou chuť i vůni. Jestliže má máslo na povrchu i po odkrojení žlutou barvu a nepříjemně zapáchá, může se jednat o žluklé máslo, které se nesmí prodávat. Žluklost nebo také oxidaci mléčného tuku nám indikuje natrpklá chuť a nepříjemný zápach, který ucítíte, když k takovému máslu přičichnete.
Jak(é) vybrat mléko
Mléko má spoustu skvělých vlastností a obsahuje řadu významných látek. V mléce jsou vitaminy A, D, E, K, vitaminy skupiny B a spousta minerálních látek, mj. vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor, železo a jód. Mléko je také zdrojem kvalitních bílkovin, které jsou důležité pro stavbu tkání, hormonů a protilátek, a dokáže výborně zasytit. Proto bychom na něj neměli zapomínat ani během diety, a to v polotučné nebo nízkotučné (odstředěné) variantě. U nízkotučných mléčných výrobků ale nesmíme zapomínat hlídat i obsah cukru, který může kompenzovat nedostatek tuku. Mléčné bílkoviny přinášejí našemu tělu řadu výhod, alergie na ně je však jednou z nejčastějších alergií v dětském věku. Dobrou zprávou ovšem je, že u většiny dětí alergie na mléko do 3 let odezní. V dospělém věku je takto postiženo pouze 1,5–2 % jedinců.
Podle čeho vybírat mléko? Podle toho, které vám chutná! Mléka se liší v obsahu tuku a ve způsobu jeho tepelného ošetření. Běžně je k dostání mléko nízkotučné (max. 0,5 % tuku), polotučné (min. 1,5 % tuku) a plnotučné (min. 3,5 % tuku). Z hlediska tučnosti je nejlepší volbou mléko polotučné. Nejste-li v dietním režimu a nemáte-li zdravotní komplikace, můžete si občas dopřát i mléko tučné. Pokud máte nařízenou dietu nebo trpíte nějakým onemocněním srdce či cév, sáhněte po mléce polotučném nebo nízkotučném. V obsahu tuku se tedy mléka zásadně neodlišují, plnotučné je však chutnější, protože tuk je nositelem chuti. Pokud se zaměříme na způsob zpracování, možná vás napadne, že čerstvé mléko je výživnější než trvanlivé. Rozdíl v obsahu bílkovin, vitaminů a minerálů mezi čerstvým a trvanlivým mlékem je však zcela minimální, protože tepelné ošetření u trvanlivého mléka způsobí ztrátu zmiňovaných látek max. o 10 %. Odlišují se tedy pouze dobou použitelnosti.
Zdroj: https://www.yummytoddlerfood.com/10-healthy-toddler-breakfasts/, https://www.crispyfoodidea.com/2020/11/healthy-back-to-school-breakfasts.html
