Soulad biorytmů s rytmy společnosti je zásadním předpokladem pevného zdraví. Nasvědčuje tomu stále více rozsáhlých výzkumů z celého světa. Jenže lidé se mezi sebou v načasování biorytmů velmi liší, takže hovoříme o tzv. skřivanech, kteří vstávají brzy ráno, nebo sovách, které ponocují a vstávají rády až před polednem.
A hovoří se také o tzv. sociálním jetlagu, tedy velkém nesouladu mezi tím, kdy chce vstávat fyzické tělo a kdy musí člověk vstávat kvůli společenským nárokům. Podle vědců z Massachusetts na to mladí lidé doplácejí obezitou. Pokud jsou totiž přirozeně sovami, rádi ponocují, ale musejí vstávat brzy ráno do školy, jsou mnohem častěji obézní než skřivani, kteří přirozeně usínají před půlnocí a ráno se jim lehce vstává za rozbřesku.
Nevyspalí jíme víc
Vědci z Massachusetts prokázali, že teenageři sovy jsou kvůli rannímu vstávání častěji obézní než teenageři skřivani. Přitom u dívek to platí ještě více než u chlapců, což sami autoři přiznávají, že nemá jasnou příčinu.
Podle autorů je však podle předchozích výzkumů zřejmé, že nevyspání souvisí s tím, že člověk následující den sahá po nezdravých potravinách a má tendenci zkonzumovat více než ve dnech, kdy je vyspaný dostatečně. Také platí, že nevyspaný člověk se vyhýbá fyzickému pohybu a tráví častěji čas před televizí či u moderních technologií. To vše přispívá k obezitě.
„Velká variabilita ve spánkovém režimu během týdne může narušit normální fyziologii, což zvyšuje riziko obezity a poškozeného zdraví. Náš výzkum potvrzuje význam biologických hodin na celkové zdraví a riziko obezity,“ tvrdí doktorka Elizabeth Felicianová.
Jak jsou na tom české děti s obezitou?
Dětská obezita je velkým problémem dneška. Statistiky totiž mluví jasně. Stále více dětí má problémy s nadváhou a řešení je složité. Zatímco ještě donedávna byli všichni přesvědčení, že se obezita týká především amerických dětí, dnes je jasné, že s ní máme problém i my. Evropská komise nedávno zveřejnila výsledky výzkumu obezity u jedenáctiletých chlapců ve všech členských a přidružených zemích EU. Z osmadvaceti států je na tom nejhůře Řecko, kde je mezi jedenáctiletými chlapci obézních devětatřicet procent. Více než pětatřicet procent obézních tohoto věku má devět zemí EU, Česko patří k těm se střední mírou obezity – čtvrtina jedenáctiletých.
Nejlépe jsou na tom Irsko, Dánsko a Nizozemsko, kde žije třináct až patnáct procent obézních chlapců ve věku jedenácti let. Do dvaceti procent obézních jedenáctiletých hochů mají také Norsko, Švédsko, Německo, Belgie, Rakousko a Francie.
Česko patří mezi země se čtvrtinou obézních chlapců věku jedenáct let, spolu se Slovenskem, Slovinskem, Spojeným královstvím, Portugalskem, Finskem, Estonskem, Litvou a Lotyšskem. Jednatřicet až pětatřicet procent obézních mají Španělsko, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Chorvatsko a Polsko.
Sledujte nás na sociálních sítích:
