Pojmenování dítěte většinou není žádná velká věda, tedy pokud se rodiče dokážou jakžtakž shodnout a dodrží při tom platné zákony. Ty se v každém státě liší. Zatímco například ve Spojených státech amerických můžete dítko pojmenovat prakticky jakkoli, jinde jsou pravidla docela přísná.
V České republice, zjednodušeně řečeno, nemůžete dát miminku jméno zdrobnělé, domácké nebo různě zkomolené. Sourozence nesmíte pojmenovat stejně a nemůžete potomkovi dát více než dvě jména. Ta navíc musejí mít správnou podobu. Chlapec musí mít jméno chlapecké, dívka pak dívčí. Pokud si zvolíte jméno neobvyklé, o němž má matrikář pochybnosti, nebo s neobvyklým pravopisem, je nutné doložit doklad vydaný znalcem (ten si rodiče musejí opatřit sami). A jak se přesvědčili v roce 2002 rodiče malé dívenky, nemůžete pojmenovat dítě například Noční bouře.
Jak jsou na tom s legislativou ostatní země? Tady máte pár (více či méně) kuriózních případů:
Francie
Zamyslete se – kolik francouzských jmen si vybavíte? Zas tak moc jich nejspíš nebude, takže by se mohlo zdát, že se Francouzi jmenují všichni stejně, respektive že nemají příliš mnoho jmen na výběr. Až do roku 1966 to byla v podstatě pravda. Zákon z konce 18. století totiž francouzským rodičům umožňoval dát dítěti jméno zapsané na poměrně krátký seznam, jenž obsahoval jména tamních svatých. Teprve v roce 1966 legislativa povolila různé tvary a formy tradičních jmen (včetně některých zdrobnělin) a také cizí jména. Od roku 1993 mají Francouzi v pojmenování dětí poměrně velkou svobodu.
Německo
Podobně jako ČR, i v Německu musí být na první pohled patrné, zda je nositelem jména muž nebo žena. Rodiče nesmějí dítě pojmenovat po výrobku nebo obchodní značce a také ničím, co by mohlo negativně ovlivnit život a blaho dítěte.
Nový Zéland
Ostrovní stát má seznam pojmenování, jež jsou zakázána. A co se také objevilo na „černé listině“? Tak třeba Lucifer (tak chtěli potomka pojmenovat v roce 2011 hned troje rodiče), ale také Messiah (Mesiáš), číslovky (po pokusu pojmenovat miminko „89“) nebo slova jako King (král), Duke (vévoda) či Judge (soudce), Mr. (pan) a další tituly či funkce. Jinak je Zéland poměrně benevolentní.
Norsko
V roce 1998 došlo v Norsku k poněkud kurióznímu případu – tamní soud poslal na dva dny do vězení matku, jež odmítla zaplatit pokutu za to, že pojmenovala svého syna Gesher (což v hebrejštině znamená „most“). V současnosti platí v zemi seznam povolených jmen a velmi obecný zákaz, jenž nedovoluje pojmenovat miminko například kletbou, nemocí nebo výrazem z oblasti sexu.
Švédsko
V roce 1982 zrušila země zákon, který zakazoval neurozeným rodičům pojmenovat potomky jmény vyhrazenými urozeným rodinám. Nyní mohou rodiče vybírat ze seznamu povolených jmen (bez ohledu na svůj původ). Mimochodem, u soudu před lety prohráli rodiče spor o uznání jména Ikea pro svou dceru. Ještě kurióznější byl případ dvojice, jež pro svého syna zvolila na protest proti přísné legislativě jméno Brfxxccxxmnpcccclllmmnprxvclmnckssqlbb11116. Netřeba dodávat, že soud byl neoblomný…
Sledujte nás na sociálních sítích:
