Rádi byste vyráželi s rodinou na pravidelné túry do přírody nebo jiné aktivity, ale vaše děti jsou totální sabotéři, kteří vám svými otrávenými obličeji dávají jasně najevo, že o nic podobného nestojí? Nejčastěji je to tím, že jsou výlety až příliš plánované, bez možnosti spontánní zábavy. Zkuste z podobných akcí vytvořit zábavnou hru a užijte si výlet všichni.
Sbírej!
Sbírání čehokoli k upomínce na pěkný výlet většinou zabírá. Vytvořte s dětmi knihu, do které budete společně zapisovat, kde jste byli, kdy to bylo, přidejte společnou fotku, list z dubu, pod kterým jste svačili, vstupenku ze zámku a připište, co se po cestě stalo legračního. Nejen, že vytvoříte krásnou upomínku na společně strávené chvíle, ale s přibýváním popsaných stránek se děti začnou samy dožadovat pokračování.
Hledej!
Menší děti krásu přírody příliš neocení. Často je pak po pár stech metrech začnou bolet nožičky, mají hlad, hrady je nezajímají, tráva je málo zelená a vůbec už toho mají tak nějak po krk. Vymyslete v rámci výletu pátrací akci. Sepište seznam toho, co všechno po cestě musíte najít a přinést domů jako trofej. Může to být deset žaludů, tři bílé kameny, stará mince a pět šišek nebo cokoli jiného. Zabavte děti hledáním pokladů a uvidíte, že je výlet bude bavit mnohem víc.
Tajemné příběhy
Děti milují pohádky a strašidelné příběhy. Každé místo, kam lze vyrazit, jistě nějakou pověst má. A pokud ne, tak si ji vymyslete. Společně pátrejte po stopách starých pověstí a udělejte z obyčejných věcí neobyčejné. Balvan může být přece tajnou bránou do pekel, u studánky v lese večer tančí víly a ten puklý strom rozštípl svou pěstí rozzlobený rytíř, kterému nechtěli dát za ženu milovanou princeznu.
Sejděte z cesty
Děti milují dobrodružství, tak jim ho dopřejte. Nechte je lézt po kamenech a skalách, máčet si nohy v potoce, běhat lesem, zatímco vy půjdete po cestě, prozkoumejte jeskyni, postavte skřítkům domeček a hledejte ozvěny. Nemusíte se přece držet jen turistických stezek. I malé dobrodružství je dobrodružství.
Změna navigátora
Většina výletů je důsledně naplánovaná a vede je někdo z dospělých. Zkuste si prohodit role. Vysvětlete dítěti, jak se čte v mapě a tuto zodpovědnost mu přenechte. Můžete se střídat po určitých úsecích, a pokud bude zrovna vůdcem váš potomek, nechte ho vybírat cesty, kterými se vydáte k cíli. A že se ztratíte? Však vy cestu zpět najdete a prožijete u toho mnohem větší dobrodružství.
A co teď?
Nechte do plánování výletů mluvit i své děti. Jedou přece s vámi, tak mají také nárok rozhodovat, co chtějí dělat. Zkuste metodu – teď půjdeme na hrad a co budeme dělat potom? Půjdete do cukrárny, plavat do řeky, vyšplháte na rozhlednu nebo si dáte něco dobrého k obědu v místní hospůdce? Nechte to na nich.
Sledujte nás na sociálních sítích:
