Vědci z Cambridge tvrdí, že ženy diskriminují potomky počaté z darovaného vajíčka i v případě, že si to vůbec neuvědomují. K potomkovi, který nebyl počat z jejich pohlavní buňky, byť ho celé těhotenství odnosily ve své děloze a porodily přirozeně, se chovají jinak. A rozdíly jsou to sice jemné, ale pro vývoj dítěte mají významný vliv.
Matky s novorozencem, které bylo počato z darovaného vajíčka, neudržují tak intenzivní a dlouhý oční kontakt jako s dítětem, které bylo počato z jejich pohlavní buňky. Podle autorů z Cambridgeské univerzity některá mozková centra zřejmě řídí chování žen na základě podvědomého faktu, že potomek není biologicky jejich.
„Rodiče mající potomka z darovaného vajíčka se chovají k těmto dětem skvěle, ale přesto projevují velmi jemné, nicméně významné rozdíly v interakcích mezi matkou a kojencem,“ tvrdí doktorka Susan Imrie z Cambridgeské univerzity.
Jak se jim bude dařit? Nikdo netuší...
Studie z Cambridgeské univerzity není jediná, která se zabývá nejrůznějšími aspekty umělého oplodnění. Docent Pascal Gagneux z University of California v San Diegu se dokonce důsledků umělého oplození děsí. Uznávaný molekulární biolog a genetik tvrdí, že člověk obchází přirozenou soutěž spermií o vajíčko, v níž vítězí ty nejsilnější pohlavní buňky. Člověk tedy rozhoduje, která spermie bude použita k oplození, a může vybrat spermii s vadnými geny. Vzniklé embryo je navíc před usazením do dělohy máčeno v chemickém roztoku. Podle něj to bude mít negativní vliv na délku života i zdraví takto počatých jedinců.
„Umělé oplození jako časovaná bomba je nejhorší scénář. Nemůžeme vyloučit, že tato metoda nezkrátí délku života. Může to také zvyšovat riziko diabetu, vysokého krevního tlaku a obezity,“ varuje docent Gagneux.
Svou teorii opírá o jednu menší studii ze Švýcarska. Tam provedli experiment s padesáti dětmi počatými přirozeně a padesáti dětmi počatými ve zkumavce. Poslali je do Alp vyšplhat pořádný kopec. V řídkém vzduchu čelila jejich těla podmínkám, které napodobují stárnutí. Děti z umělého početí měly více problémů s dechem a oběhovou soustavou. V jiné studii zase vědci prokázali, že uměle počaté myši jsou náchylnější k diabetu a hormonálním potížím.
Jenže! Nejstarší uměle počatá osoba je stále mladá. Střední věk nastává až po pětačtyřicítce a stáří po pětašedesátce. Takže nikdo zatím netuší, jak se těmto lidem bude dařit ve vyšším věku.
Sledujte nás na sociálních sítích:
