Diagnózu vadného držení těla má podle fyzioterapeutů třetina předškolních dětí. Drobné neduhy nejsou při správném životním stylu trvalé a během dospívání mizí. Kvůli dlouhému sezení ve škole, nedostatku pohybu i přetíženým aktovkám však přibývá dětí se skoliózou.
Sedavý způsob života už v dětském věku a současná opakující se akcelerace růstu dítěte jsou hlavními příčinami zborcení páteře.
„Skolióza velmi často vzniká v pubertě v době akcelerace růstu dítěte. Vzniká v době, kdy kosti rostou rychleji, než svaly stačí sílit a růst, tudíž svaly nestačí držet napřímenou páteř proti gravitační síle Země. Nějakou vadu zad, které si všimne oko fyzioterapeuta, má téměř každé dítě zhruba od páté třídy. Ve většině jde o problémy, které jsou přehlížené a bolestivě se projeví až později,“ upozornila fyzioterapeutka Iva Bílková.
Sedíme už od dětství
Odstáté lopatky a vypouklé bříško předškolních dětí nejsou žádnou tragédií. Ty mají tendenci se samy s nástupem hormonů testosteronu v prvních dvou třídách základní školy spravit.
„Díky dostatečnému pohybu se klukům začnou rýsovat svaly a holčičky z bříška vyrostou. Této samoregulaci však výrazně překáží sedavý způsob života, proto je nutné, aby děti dlouhé sezení ve školních lavicích kompenzovaly volnočasovým pohybem,“ poukázala Iva Bílková.
Zlom nastává při nástupu do první třídy, kde je dítě povinno sedět na židli. Nesprávný výběr aktovky i vybavení dětského pokoje pak mohou být dalšími faktory, které na dětskou páteř působí.
Nepodceňte aktovku
Děti na prvním stupni nosí v aktovkách 20 až 25 procent své váhy. To je stejné, jako by dospělý člověk o hmotnosti 70 kilogramů několikrát denně přenášel zhruba 15kilové břemeno.
„Hmotnost aktovky hraje v motorickém vývoji dítěte významnou roli. Sama o sobě by měla být co nejlehčí, optimálně 800 až 1200 gramů, ergonomicky polstrovaná na zádech a se širšími ramenními pásy, které lépe roznášejí váhu na celá ramena a záda,“ popsala Iva Bílková.
Na dítěti by měla horní hrana aktovky dosahovat výšky jeho ramen. U vhodných aktovek lze tuto výšku nastavit. „Pokud není výška dostatečná, aktovka táhne tělo příliš dozadu a bederní páteř je prohnutá. Váhu aktovky dítě vyrovnává tím, že předsune ramena a hlavičku a začne se hrbit. Prvňáčkům bych určitě doporučila pevnou aktovku, dítěti od třetí třídy už je možné pořídit kvalitně vypolstrovaný, na zádech zpevněný školní batoh,“ vysvětlila Iva Bílková.
Není nutné jen sedět
I kdyby děti ve školních lavicích seděly správně, hodina je dlouhá, židle tvrdá a tzv. statická zátěž svaly unavuje, takže se dítě po čase začne hrbit a bortit.
„Výborné by bylo, kdyby děti mohly sedět na míči, občas si zahopsat a protáhnout svaly podél páteře. To je ve třídě během výuky nereálné, ale pro domácí přípravu je míč skvělý. Páteř a svaly zatěžuje dynamicky, takže i sed je malým cvičením. Obecně jsem zastáncem více možností, v jaké pozici se učit. Mnoha dětem například vyhovuje ležet na břiše na zemi. Zvládá-li v této pozici i psát, nebránila bych mu, protáhne si bederní páteř, kterou u stolu hrbí na opačnou stranu,“ doplnila Iva Bílková.
Sledujte nás na sociálních sítích:
