V dnešní době, kdy věta „mami, jdu na hřiště“ je kvůli různým nebezpečím téměř zapomenuta, musíme jako rodiče najít cestu, jak dětem tyto pohybové zkušenosti a dovednosti zprostředkovat. Hodiny tělesné výchovy pak budou očekávat sebevědomě a s nadšením.
„Vžijeme-li se do pocitů prvňáčka, který přijde na hodinu tělocviku a neumí kotrmelec, skočit snožmo, hodit míč či běhat, pak určitě pochopíme, jak se v tu chvíli cítí. Jen těžko bude dohánět to, co jeho vrstevníci již umějí, a bude sport vnímat jako něco, co se mu nedaří. Výsledkem může být v krajním případě i úplné odmítání pohybových aktivit, které povede k tomu, že se je bude učit jen velmi obtížně. Je to zkrátka začarovaný kruh, ze kterého vede jen jedna cesta – vést děti k pohybu již od raného dětství,“ vysvětluje Kristýna Přibylová z dětských tělocvičen, kde se cvičí podle správného psychomotorického vývoje.
Nepřepálit začátek
Bohužel je pravda, že dnešní děti mají mnohem méně přirozeného pohybu, než měli v dětství jejich rodiče. Už nelezou po stromech, neběhají v parku, nehrají si s ostatními vrstevníky na hřišti za domem.
S tím souhlasí i Kristýna Přibylová.
„Při všech těchto aktivitách mohly děti dříve procvičovat širokou škálu dovedností. Proto je úkolem nás rodičů zajistit, aby děti postupně prošly všemi důležitými fázemi pohybového vývoje, žádná se nevynechala nebo nepřeskočila. Naopak jakákoli specializace nebo předčasná výuka pouze jednoho sportu je velmi nežádoucí. Děti musí získat správné pohybové návyky, nejdříve se naučit kotrmelec a až poté odpalovat míček na tenisovém kurtu,“ upozorňuje odbornice.
Kromě toho je podle ní právě rané dětství nejvhodnějším obdobím pro to, aby si děti pohyb zamilovaly. Vzorce, které jim v tomto směru jako rodiče vštípíme, si totiž s sebou ponesou do dalšího života. A díky dobrému základu budou ve sportovních aktivitách šikovnější, možná budou mít před vrstevníky i náskok, což posílí jejich sebevědomí.
Co by mělo umět
U dětí od 3 let až do školního věku je důležitá všeobecná pohybová průprava, která zahrnuje trénink obratnosti, rychlosti, jemné i hrubé motoriky, míčové sporty i cviky zaměřené na koordinaci a rovnováhu. Je velmi obtížné vybrat konkrétně některé, protože cvičení by mělo být pestré a mělo by zahrnovat v každé oblasti širokou paletu cviků.
„Před nástupem do školy by děti určitě měly zvládnout kotoul vpřed, násobené odrazy snožmo, skoky na jedné noze, skok z místa, skoky přes švihadlo, přeskočení překážky, seskoky z vyšší podložky nebo lavičky na měkkou podložku, chůzi na zemi po vyznačené čáře, rovnovážnou polohu na lavičce či nízké kladině (holubičku), skákání panáka a zvládnutí změny směru či jednoduchého rytmického pohybu. V míčových dovednostech pak chytání a házení míče, hod na cíl, vedení míče a kopání do něj,“ vyjmenovává základní pohybové aktivity Kristýna Přibylová a přidává ještě jednu osobní zkušenost.
Podle ní je velmi vhodné, aby děti uměly ještě před zahájením školní docházky samy plavat, a to bez použití plaveckých pomůcek (rukávků, vestiček, kruhů…). Je to dobré pro jejich sebevědomí, ale i rodiče se pak cítí mnohem klidněji, když děti odjíždějí třeba na tábor nebo školní výlet. Ideální samozřejmě je, pokud získají správné návyky od odborníků při kurzech plavání.
Sledujte nás na sociálních sítích:
