Děti v období školkového věku prochází důležitým vývojem, jehož součástí je bohužel i lhaní. Není to ale pouze schopnost lhát, kterou si dítě přivlastní, ale také říkat pravdu a to by se bez lhaní naučilo jen těžko. Nemusíte se děsit, pokud v poslední době přistihnete vaši ratolest, jak si vymýšlí častěji než kdy dříve.
Dítě neumí zpočátku příliš určit, k čemu taková schopnost je, a tak si mnohdy vymýšlí, i když k tomu nemá žádný důvod, a sleduje reakce okolí. Možná proto máte pocit, že lže prakticky pořád. Jaké jsou nejčastější příčiny toho, že vám dítě neříká pravdu?
Fantazie nezná hranice
Děti svou fantazií žijí. Neřeší, kde je hranice reality a rády si vymýšlejí. Neměli bychom je za to nikdy trestat, a to ani v případě, že vám bude své smyšlenky vyprávět od rána do večera. Koneckonců, jsme to my, kdo jim před spaním čte pohádky, které jsou úplně stejně smyšlené, jako ty dětské. Proč jim nedopřát, aby rozvíjely svoji fantazii na plné obrátky? Dětství máme jen jedno.
Nepřeháníš trochu?
Tohle je vlastnost, kterou si přisvojují spíše starší děti. Po zajímavém zážitku či neshodě se spolužákem se rodičům chtějí svěřit, ale rádi by v jejich očích vypadaly zajímavější, a tak si příběh trošku přibarví. Ani to není nic hrozného. Zbystřit byste ale měli v momentě, kdy vás např. třídní učitelka upozorní, že si dítě před přáteli často přibarvuje rodinný život (můj táta jezdí ve ferrari a má moře peněz). Nemusí jít o nic zásadního, děti se rády předvádějí před svými kamarády, ale pokud v tom dítě žije, nejspíš má dojem, že by ho jinak ostatní neměli rádi. A to už byste řešit měli.
To jsem nebyl já!
Má pusu plnou bonbonů a stejně vám bude tvrdit, že je snědl někdo jiný. V první chvíli se totiž začne bát vaší reakce, protože ví, že to co provedlo, nebylo správné. Když na něj pak ještě udeříte a chcete po něm, aby se přiznalo, tlačíte ho do kouta a dítě cítí čím dál, tím větší nejistotu. Mnohdy dítě svým lžím opravdu uvěří a bude se s vámi hádat, že ho obviňujete neprávem. Raději mu zahrajte na city:
„Tady někdo snědl ze stolu všechny bonbonky a na mně s taťkou už nezbylo, tak to budeme smutní“. Dítě pochopí, že vás zklamalo a samo nad tím začne přemýšlet. Probuďte v něm dobrý charakter.
Milosrdná lež
Tuhle formu lži používáme i my dospělí. A nezřídka se s ní setkáte zejména u adolescentů. Nechtějí se již rodičům se vším svěřovat a pak se snadno stane, že např. zapírají novou lásku a tvrdí, že byli venku s kamarádem, nebo zatají pětku z písemky, jednak proto, že nechtějí dostat vynadáno, ale věřte nebo ne, mají s námi soucit a nechtějí nás zklamat. Milosrdnou lež používají lidé ze dvou důvodů. Jednak nám usnadňuje život a za druhé šetří naše city. Pochválit někomu účes, i když se vám nelíbí, je asi v pořádku, ale zapírat nevěru, abyste ušetřili city svého partnera, už namístě není. Vysvětlete to i svým dětem.
Tady končí legrace
Mějte oči otevřené a všímejte si chování svých dětí. Pokud zaznamenáte nezvyklý nárůst lží a zapírání, může to být signál k nějakým vážným problémům. Zvažte možnost šikany, rodinných problémů, nebo zda nemá potíže ve škole. Někdy se volání o pomoc projeví nejen lhaním, ale setkat se můžeme i s krádežemi či vandalismem. Snažte se mít přehled, jak se vaše dítě cítí, s kým se stýká nebo zda panuje ve vaší rodině pohoda. Snažte se vždy s dětmi o lžích mluvit, ale nevyčítejte jim je.
Sledujte nás na sociálních sítích:
