Výchova, v níž se zcela vylučuje vznik pocitu studu a pocitu viny u dětí, povede k rozkladu společnosti. Pěstuje totiž v jedinci sobecké chování a neschopnost empatie. Lidský druh byl ale dosud tolik úspěšný právě kvůli empatii, která společnost stmeluje a posiluje její rozvoj. Podle kanadských psychologů je tak dobré pěstovat v dětech také schopnost cítit v určité chvíli vnitřní morální vinu. Posiluje se tím totiž empatie a motivace být lepším člověkem.
„Morální provinění je zdravé, je dobré ho u dítěte rozvíjet. Pomáhá dítěti vyhýbat se agresivnímu a protispolečenskému chování. Dítě, které rozpláče jiné dítě, může pocítit empatii vůči němu a cítit se špatně z toho, že jiné dítě pláče a je smutné. Nebo může cítit pocit viny, protože to, co provedl jinému dítěti, narušuje jeho standardy v chápání toho, co je správné a co špatné. Tyto dvě reakce můžou být zcela nezávislé, nebo jít ruku v ruce,“ vysvětluje doktorka Tina Malti z University of Toronto.
Zdravá motivace
Pocit viny a pocit studu přitom nejsou úplně to stejné. Pocit viny člověk vnímá uvnitř sebe jako vnitřní nesoulad s tím, co provedl. Pocit studu a zahanbení se spíš týká odsouzení ze strany společnosti, je to tedy vnější záležitost.
„Máme spousty důkazů o tom, že zdravá míra pocitu viny podporuje u dětí společenské chování a motivaci pracovat na sobě,“ tvrdí doktorka Malti.
Pozor na deprese
Pocit provinění patří ke zdravému vývoji jedince. Ale na druhé straně může být přílišná forma a nadměrné odsuzování sebe sama. To může vést až k úzkostem, depresím a jiným psychickým poruchám.
„Pokud se třeba rodiče hádají, je důležité, aby dítě v tu chvíli necítilo pocit viny. Nadměrné obavy o to, že za to může ono samo, totiž často vedou k existenční úzkosti a depresi,“ dodává Malti.
Sledujte nás na sociálních sítích:
