„A mami, Jaroušek ve škole říkal, že Ježíšek neexistuje! Je to pravda?“ Co na tohle jako rodič odpovíte? Ať je cokoli, buďte empatičtí a opatrní. Ne každé dítě vaše vysvětlení přijme. „Ty jsi mi jako lhala?“
Dřív či později to přijde – vaše dítě začne klást otázky ohledně té kouzelné bytosti, která o Vánocích naděluje dárky (ať už je to Ježíšek nebo Santa). „Mami, je skutečný?“ Tyhle typy otázek mohou naznačovat, že je vaše ratolest připravena pokračovat v diskusi o tom, co se to o nejkrásnějších svátcích roku vlastně děje.
Povinnost dětí? Milovat Ježíška!
„Když moji dva synové trochu povyrostli, začali počítat, kolik domácností musí Ježíšek za jednu noc obletět. V podstatě to byla matematika, kdo jim pomohl odhalit pravdu. Já jim pak jen řekla, že se připojili k dospělému světu,“ krčí rameny pětačtyřicetiletá maminka Jiřina, která svým starším potomkům nakázala, aby dodržovali tradici a udržovali kouzlo Vánoc naživu.
„V tu dobu totiž nejmladšímu členovi rodiny, malé Rozárce, bylo šest. Kluci to pochopili a byli vůči sestřičce ohleduplní. Až do jejích osmi. Když se pak začala ptát stejně jako tehdy oni, šli s pravdou ven,“ směje se Jiřina, kterou jako rodiče potkala situace, jež ročně řeší statisíce dalších. Někdy to ovšem takhle hladce jako u ní doopravdy nejde.
Všichni by měli mít krásné Vánoce, zlato
Některé děti totiž považují za zradu, když se dozvědí, že jim rodiče o existenci bájné bytosti lhali, byť to mysleli dobře. Starší sourozenec, nebo někdo ve škole, řekne, jak se věci mají, a potomek je vůči rodičům zklamaný. Co dělat, pokud se něco takového skutečně stane?
Vysvětlete mu, že Ježíšek či Santa, chcete-li, je symbolem lásky, štěstí a vánočních svátků, který konci roku dává toho správného ducha. Připomeňte si další rituály, které vaše rodina provádí, například pečení cukroví, zpívání koled nebo pouštění lodiček v ořechových skořápkách. Zmírníte tak jeho smutek a usnadníte mu přechod z toho bezprostředního dětského světa do světa starších. A tak je to v pořádku.
Teď už patříš mezi dospěláky!
Psychologové se shodují, že každé dítě potřebuje mystické bytosti a snění, takže dokud se nezajímá o pozadí Vánoc, měli byste rozvíjet jeho fantazii. Pak je však nutné empaticky mu pomoci s pravdou. Dokonce se může stát, že ratolest na podobnou informaci o neexistenci Ježíška zareaguje s úlevou, protože se jeho podezření potvrdí.
V případě, že reaguje negativně a rozzlobeně, hovořte o situaci s porozuměním a důrazně objasněte, že Vánoce pokračují, i když si dárky nadělujete sami. „Na tuhle situaci u nás v rodině máme takový starý recept. Dětem říkáme, že Ježíšek naděluje dárky těm, kdo na něj věří. Ti ostatní si musí balíčky nadělovat mezi sebou. Funguje to,“ usmívá se Jitka, další maminka, která má dvě odrostlé dcery s vlastními rodinami.
„Už po generace učíme starší děti, že mohou pomoci s balením dárečků těm mladším, nebo se podílet na výběru věcí. Jakmile se naši nejmladší účastní tohoto dárcovského procesu, pochopí, že Vánoce nejsou prací jednotlivce, ale celé skupiny,“ dodává maminka Jitka.
Sledujte nás na sociálních sítích:
