Dětskému mozku a kognitivním funkcím – myšlení, paměti a rozhodování – prospívají více krátké a velmi intenzivní druhy pohybu, jako je sprint či kruhový trénink. Zjistili to vědci z Nového Zélandu s tím, že krátké a velmi intenzivní typy cvičení jsou pro dětský mozek a jejich výsledky ve škole lepší než mírné a časově náročnější formy pohybu.
V tělocviku by tak děti měly především sprintovat a věnovat se intenzivnímu kruhovému tréninku více než třeba hrám a intenzitou průměrným typům cvičení.
„Předchozí studie naznačovaly, že dlouhé a nepřetržité cvičení s mírnou intenzitou po dobu třiceti až čtyřiceti minut jsou pro učení a paměť nejlepší. My jsme chtěli vědět, jaký vliv budou mít krátké a intenzivní dávky cvičení... Naše výsledky zdůrazňují sílu krátkých a intenzivních fyzických cvičení a naznačují, že aerobní cvičení není jediným typem cvičení, které může zvýšit výrazně výkonnost mozku,“ tvrdí doktor David Moreau z University of Auckland.
Cvičení typu HIIT – vysoce intenzivní intervalový trénink – může být účinnou a také časově velmi nenáročnou alternativou pro ty děti, které nemají pohyb moc v lásce a nechtějí jím trávit denně hodiny.
Já nechci cvičit!
Ačkoli všichni víme, jak moc pohyb našim potomkům prospívá, někdy je téměř nadlidský úkol donutit je, aby se zvedli z gauče a začali se hýbat. O sportování nechce vaše dítě ani slyšet? Nevadí! Zkuste na to jít
„od lesa“.
Mámo, já chci štěně
Pokud vám to situace umožňuje, zvažte pro svého potomka pořízení psího společníka. Děti, které psa pravidelně venčí, jsou fyzicky aktivnější. Stanovte jasná pravidla, například že venčení neznamená oběhnutí baráku, nebo se k procházkám přidejte (ve městech vám stejně nic jiného nejspíš nezbude). Dítě skotačící se psem si vlastně ani neuvědomí, že se pohybuje, a vy mu zajistíte nejen čtyřnohého kamaráda, lekce odpovědnosti, ale i tolik žádaný pohyb na čerstvém vzduchu.
Příklady táhnou
Několikrát potvrzený fakt, že je dítě aktivnější, má-li aktivní i rodiče, je zkrátka nutné vzít na vědomí. Budete-li svého potomka kritizovat pro lenost a negativní vztah k pohybu, zatímco budete ovladačem přepínat programy na televizi, příliš velký efekt to mít nebude… Zkrátka ze sebe budete muset udělat modelový příklad. Nikdo po vás samozřejmě nemůže chtít, abyste například začali chodit do baletu nebo hrát hokej (i když fantazii se meze nekladou), stačí, když s dítětem budete chodit ven, na výlety, procházky, do bazénu apod. Prostě se zapojte.
Povzbuzovat, povzbuzovat, povzbuzovat
Vaše dítko konečně začalo praktikovat nějaký ten sport? Pak se k němu chovejte, jako byste doma měli druhého Romana Šebrleho, Báru Špotákovou, Gabrielu Kouaklovou, Emila Zátopka nebo třeba Jaromíra Jágra. Zkrátka obdivujte a povzbuzujte. Je prokázáno, že zvýšíte-li dítěti sebevědomí a budete-li ho utvrzovat v tom, že je ve sportu dobrý, zvýší se pravděpodobnost, že se tak skutečně stane. Navíc každý rád dělá to, v čem je dobrý (nebo v čem si myslí, že je dobrý).
Sledujte nás na sociálních sítích:
