Do třiceti let bude krátkozraká polovina populace Evropy. Vědci z Nizozemska možná odhalili příčinu této oční vady zvané myopie. Může za to fakt, že stále méně dětí tráví volný čas pohybovými aktivitami venku na čerstvém vzduchu. Zvláště ve městech děti pobývají neustále v interiéru, což působí nepříznivě na vývoj zraku.
Děti mající nadváhu a nižší hladinu vitaminu D v krvi – a tento vitamin se tvoří v kůži vlivem UV paprsků dopadajících na ni se slunečním zářením – jsou také častěji krátkozraké.
Vědci z Rotterdamu tvrdí, že by děti měly trávit minimálně patnáct hodin týdně venku aktivním pohybem. A souvisle nepracovat nad sešitem či u monitoru déle než pětačtyřicet minut.
Nejméně často trpí krátkozrakostí děti, které hrají venkovní sporty, především fotbal. Pozitivně na vývoj zraku tak zřejmě působí jednak pohyb, ale také právě sluneční paprsky produkující vitamin D v kůži.
„Myopii lze předcházet zvýšením pohybových aktivit na čerstvém vzduchu a snížením času, kdy dítě kouká na blízko před sebe,“ tvrdí doktorka Caroline Klaver z Erasmovy univerzity.
Investice do budoucna
Ovšem nejen na dětský zrak mají hry venku významný vliv. Pokud chtějí rodičové něco pro své děti udělat, měli by je zbavit mobilů a tabletů a vyhnat ven. Aby si mohly hrát, objevovat okolí a být pohybově aktivní na čerstvém vzduchu. Podle britských epidemiologů je to nejspolehlivější způsob, jak dítěti zajistit zdraví v dospělosti.
Kempování, jízda na kole, pobyt v zahradě na chalupě, blbnutí v lese, to vše výrazně prospívá zdraví dětí a buduje jim skvělý základ pro dospělost, kterou pak prožijí ve zdraví.
Jestli má sedavý životní styl zhoubný vliv na zdraví dospělých, pak u dětí je mnohonásobně škodlivější. Jedinci trávící čas u počítačů, mobilů, televize a na gauči končí s vážnými zdravotními problémy už na počátku dospělosti. Nedostatečný pohyb na čerstvém vzduchu je také zhoubný pro psychiku dětí a dospívajících.
Člověk se vyvíjel miliony let na čerstvém vzduchu. Teprve poslední dvě staletí tráví ale více času v interiéru od dětství. To má zhoubný vliv na jeho zdraví. Jednak má nedostatek pohybu, nedostatek čerstvého vzduchu a také nedostatek slunečního záření. Děti pak tráví dlouhé hodiny ve škole (v minulosti byla školní docházka zanedbatelná v chladné části roku a děti pomáhaly na poli a kolem hospodářství) a po škole se zavírají doma a sedí u počítače či jiných technologií.
Děti hrající si od útlého dětství venku a trávící spoustu času na čerstvém vzduchu jsou štíhlejší, mají zdravější srdce a lépe reagují na inzulin, jsou také inteligentnější, lépe jim myslí mozek, mají vyšší sociální inteligenci, jsou emočně odolnější a stabilnější a především samy mnohem spokojenější a sebevědomější.
Sledujte nás na sociálních sítích:
