Komentáře k článku

Proutek je treba ohybat, dokud je mlady *4* A lez je snad nejhorsi

Lež je to nejhorší, co může být, své děti - mám tři/ dvě holčičky - 5 let, chlapečka - 2 roky/ nikdy netluču hlava nehlava, občas nějaké to plácnutí přes prdku a stačí, chlapeček je ještě batole a navíc opravdu vyjímečné zlatíčko, takže o nějakém trestání nemůže být ani řeč, ale lež je jediná věc, za kterou dostala jedna z mých dvojčat opravdový výprask vařečkou na holý zadek. Vzala jsem si k tomu i druhou dceru, aby viděla, jaký následek má lež a jak je špatná. Malé jsem vysvětlila, co provedla a jak je to špatné a že za to bude velmi přísně potrestána a sestřička se na to podívá, aby viděla, jak to bude zlé, kdyby takovou špatnost provedla. Došla jsem si pro menší vařečku, dcerce jsem řekla, že teď dostane poprvé na zadeček a aby si vyhrnula sukýnku a sundala kalhotky. Kupodivu se cítila tak provinile, že to udělala, řekla jsem jí, ať přistoupí ke mě a položila jsem si jí na kolena, řekla, že teď to bude hodně bolet, ale že ručičky zůstanou vepředu, jinak bude hůř, pak jsem jí začala pomalu vyplácet ne moc silně, ale aby to cítila. Už po první ráně se rozplakala a prosila, že už to nikdy neudělá, kroutila se a kopala nožičkama,řekla jsem jí, ať se zklidní, že si zaslouží a že výprask dokončím, další rána přišla vždycky, když se zklidnila a dostala 10 ran. Od té doby už nikdy nelhala ani jedna, druhá dcera byla myslím poučena dost, když viděla, jak její sestřička bulí a kroutí se, ostatně potrestaná dcera jí vysvětlila, jak je ten "sekec" hroznej a ať ho nikdy nechce a je klid. Stromek se má ohýbat, dokud je mladý, pak už je pozdě, jinak jsou holky zlaté, tohle byl jediný vážnější incident.

Lež je to jediné, co u dětí nesnáším, je to to nejhorší, co můžou udělat. Mám 3 syny - 6, 8. 11 let, jsou to bezva kluci, dobře se učí, hodně sportujeme, jezdíme pod stan, na čundry, jsem s nimi sám a nikoho jiného nemáme. Nikdy jsme na ně nevztáhl ruku, protože to nebylo nikdy zapotřebí, vždycky jsem je vedl ke slušnosti, nejsou rozjívení, zdraví, na návštěvě tiše sedí, prostě není problém, jen jednou zcela nedávno jsem přikročil k výprasku a zrovna u toho nejmenšího, ale dost jsem o tom nejdřív přemýšlel a došel jsem k tomu, že to musí být odstrašující trest, který se nebude opakovat. Malý se nechal zlákat kamarádem a šli za školu, paní učitelka mi ale zavolala, protože nikdy zatím nechyběl - je prvňáček. Doma jsem se ho tedy zeptal, co bylo ve škole a on mi barvitě vysvětlil, co všechno dělali, dal jsem mu ještě šanci a ptal se znova, ať si to ale rozmyslí, co mi poví a zase lhal. Takže jsem mu řekl, že jsem mluvil s paní učitelkou, zbledl, rozplakal se a pak mi tp teprve řekl, strašně prosil za odpuštění, že už to víckrát neudělá. Byla středa a já mu řekl, že si promyslím trest a dostane ho v pátek, trochu jsem ho podusil. V pátek jsem sezval kluky do kuchyně, malý byl celý nesvůj, řekl jsem, co malý provedl, už to věděli, malému jsem řekl, ať předsroupí, takže přišel a ž ke mně a já mu řekl, že jsem moc přemýšlel otrestu, že to, co udělal je obrovský průšvih, že jsem to nikdy neudělal, ale že dostane na zadek proutkem, řekl jsem že si jdu pro čerstvý na zahradu a až se vrátím, bude mít svléknuté kalhoty, kluci donesou deku a velký ručník a všichni budou stát u stolu.Když jsem se vrátil. poravdu to tak bylo a malý strašně brečel, kluci museli rozprostřít deku na stůl. já sroloval ručník a položil ho na stůl, malého jsem vysadil na stůl, klukům jsem řekl, ať odstoupí a dívají se, jaký je trest za lež, malému jsem řekl- a my dva začneme účtovat, lehni si na bříško, opravdu si s pláčem lehal. upravil jsem ho, aby byl bříškem na ručníku a měl zvednutý zadek, narovnal mu nožičky, ruce dal dopředu před sebe, nechtěl jsem ho nijak moc seřezat, jen už ta příprava a uložení výprasku bylo odstrašující, řekl jsem mu, že si to zaslouží, že bude držet, a nechci vidět žádné scény, kopání, strkání rukou na zadek, otáčení se apod. , jinak to bude horší, 2x jsem švihnul do vzduchu, jen se zachvěl a zaskučel, upozornil jsem ho na první ránu a šlehnul, hlasitě zakřičel a celý vyskočil, ale spíš strachy, než bolestí, pak jsem pravidelně švihal přes nahý zadeček středně silně, aby to štípalo. ale ne aby se svíjel bolestí, měl stažený zadeček, napnuté nadzvednuté nožičky, rukama se držel křečovitě deky, ale držel statečně, neječel, nekřičel, jen dlouze úpěl, syčel a tiše plakal, dostal plných 25 šlehnutí, kluci stáli a ani nedutali. Pak jsem ho sundal, nechal ho natáhnout kalhoty, řekl jsem mu, že se choval jako chlap a že doufám, že k něčemu takovému už nedojde, malý mě znovu odprosil, že už to víckrát neudělá, pak jsem je večer slyšel, jak si ovýprasku povídají a malý je poučuje, ať to radši nechtějí, jak děsně trpěl, jak ho štípal zadek, myslím, že už to nebudu muset nikdy použít.

Mám 11ti letého syna a za lež dostal výprask, nesnáším, když mi dítě lže a on si vymyslel prvotřídní lež, měl dvě žákovské knížky, do jedné si psal dobré známky a tu pravou schovával, když jsem přišel na rodičovskou zchůzku, málem mě omývali. Vyfasoval novou knížku, protože tvrdil, že se mu ztratila a podle potřeby jí využíval, vždycky byl dobrý žák a teď se chytil party, polevil a dělal blbosti. Šel jsem domů s tím, že ho snad přetrhnu, s manželkou jsme šli pěšky, abychom vychladli a probrali, co uděláme, nikdy jsme ho nezanedbali, máme práci, díky které se mu můžeme dost věnovat, tak nás to trochu rozhodilo. Domluvili jsme se, že s ním ráno promluvíme, byl pátek a už spal a že dostane odstrašující výprask a půjde do jiné třídy, na tom jsme se domluvili s paní učitelkou i ředitelkou s tím, že mu to prospěje, škola je pavilonová, bude v jiném pavilonu,bude mít rozšířenější výuku jazyků, matematiky a hudební nauky, bude s jinými dětmi a měl by být pokoj. Ráno po snídani jsme si sedli, podali si ho, chtěli vidět obě žákovské, zbledl, pochopil, nebyl uličník a už nám neuměl lhát do očí,všechno vyklopil, že chtěl být v partě, tak proto to udělal, měl to za úkol. Řekli jsme mu, že půjde do jiné třídy a také, že bude potrestán, aby ho něco takového už nenapadlo, protože podvod je to nejhorší, co může být, byl rozklepaný, když se zeptal, co bude. Dozvěděl se, že bude potrestán podle starého osvědčeného receptu a že bude výprask, rozplakal se, ale neprosil, řekl,že si to asi zaslouží, ale aby to nebylo strašně moc. Vzal jsem ho do jeho pokojíčku, manželka s námi nešla, zavřel jsem dveře, řekl mu, ať se připraví a sundá si tepláky, udělal to bez řečí a odložil je na židli, na postel jsem dal doprostřed polštář přehnutý napůl, řekl jsem mu, ať si lehne břichem na polštář, aby měl zadeček vysoko, udělal to s poplakáváním, upravil jsem mu polohu, ruce dal dopředu a začal odepínat pásek, rozplakal se naplno, když to slyšel a poprosil za odpuštění, že se bojí, nikdy nedostal. Vysvětlil jsem mu, že to, co dělal je špatné a výprask je dobrou lekcí, jak si to zapamatovat, přidržel jsem mu rukou záda, poplácal po zadečku s tím, že jako chlap musí nést následky a vydržet i tohle. Pak jsem vzal pásek, rozmáchl se a šlehnul na nahý zadeček - vyskočil , ruce měl ihned na zadku a zaječel, dostal varování, že výprask bude tak velký, jak bude vyvádět. Pravidelně jsem začal vyplácet a synek vykřikoval a plakal, stáhl zadek, nony napnul, kmital s nima a zvedal hrudník, pak nohy skrčil, roztáhl jak žába, třásl zadkem a vřískal jak tur, prvních 10 ran bylo menších, ale pak jsem přitlačil, posledních 5 ran už prosil a sliboval, poslední tři rány dostal opravdu velmi silně, aby si to pamatoval, takže vyl jak šakal, až chraptěl, pak si kleknul a se sepjatýma rukama prosil za odpuštění, že už to nikdy neudělá, že už nikdy nechce dostat výprask. Od té doby se už nikdy nic takového nestalo.:-O>:(;*(

Vidím, že asi postupuju správně, jsem sama s dcerou, které je 12 let, občas zazlobí, ale nikdy nelhala a nechodila za školu, nedávno zaspala a tak do školy nešla. Volala mi její třídní, proč není ve škole, jestli není nemocná, protože ví, že vždycky zavolám, řekla jsem, že měla být ve škole a že zjistím, co se stalo. Strachy bez sebe jsem jela domů, bylo kolem jedenácté hodiny, měli mít do třičtvrtě na jednu, malá byla doma v klidu u počítače a lhala mi do očí, že jim odpadly dvě hodiny, dala jsem jí ještě šanci se přiznat, ale vesele lhala, takže jsem jí sdělila, že mi volala paní učitelka, zbledla a pak se tedy přiznala s pláčem, že zaspala a že už nikam nešla, řekla jsem jí, že mi měla zavolat, že bychom to vyřešili, zaspat může každý a že za lhaní bude bita, rozplakala se a prosila, ale to už bylo pozdě, poslala jsem jí pro pásek - 4 cm široký tvrdý vojenský kožený pásek po dědovi, pak jsem jí vzala za ruku do kuchyně, sedla jsem si na židli, řekla jí, ať si stáhne spoďárky, byla jen v tričku a pak si mi musela lehnout přes kolena a já jí začala vyplácet páskem přes holý zadeček, kroutila se mi v rukou, stahovala zadeček, vyskakovala po každé ráně, křičela, brečela, ale dostala poctivých 25 ran přes zadeček, pak jsme šla do školy, tam se musela omluvit před třídou paní učitelce, že zaspala a lhala, že za to dostala výprask a že už to nikdy neudělá, myslím, že se to už nestane.;-) :-/

Pro děti: když vás rodiče přistihnou při lži, hluboce se jim zadívejte do očí a řekněte: Mikuláš, Ježíšek, čápi,... Sama jsem to vyzkoušela a jen mě poslali do pokoje že jsem drzá, no a?

Tak mám takový zvláštní pocit, že tady mají dostaveníčko nějací pedofilové...nemohu si pomoci. Takto barvitě líčit výprask vlastního (?) dítěte normální člověk nemůže...To vyžívání se v detailech je skutečně "úchvatné"! Nemám nic proti přiměřeným tělesným trestům u dětí, ale z několika (velmi podobných!) příspěvků zde je mi zle. Co na to místní admin???

Admine, uniklo vám, že se zde vyžívají nějací úchyláci?!?! Sáro, máte naprostou pravdu.

NEBYLO BY DOBRÉ TUTO DISKUZI UŽ KONEČNĚ ZRUŠIT?? Výlevy pana úchyláka jsou nechutné!!!

co jste to za hovado tímto způsobem mlátit dítě, ty kryple ty si v tom normálně vyžíváš - to se ti vrátí a víš na kom na synovi jednou až uvidíš jak se tvůj syn bojí např. lidí, tak si vzpomen proč ....taky nesnáším lež, ale po takovým výprasku bych jako dítě lhala dál - než se příště přiznat a tohle ponižující chování absolvovat znovu. a myslím, že udělal spíš klukovinu - trest ano, ale tohle.... jsi postižený hovado svýma rodičema - určitě se k tobě chovali stejně a ty to přenášíš do celeho rodu.

TY VOLE TO JE ALE ÚCHYLNÁ STRÁNKA! Tady jsou samí úchylové a pedofilové. Kdo tu stránku vymyslel? Asi kokot.>:(

Já jednou, to byla tak 7-8 třída zatajila dvě čtyřky a jednu pětku. Doufala jsem, že nebudu muset ukázat žákovskou před tím, než přibydou další známky a ty ošklivé zazdí na předchozí stránce. Taky se tak stalo, přibyli navíc jedna stránka a tamtěch by si snad nikdo nevšiml (až na mé rodiče). Zrovna jsem vylezla z vany a oblékla se do pyžama, když za mnou přilítl rodiče se řvaním:" Co to má znamenat?!", "To si z nás děláš legraci?!" .. a další podobné výjevy. No, já se rozbulela a řekla jsem, že jsem se bála se přiznat o těch špatnejch známkách, který jsem dostala za jedinej den! ;*( No, a táta na chvíli odešel a vrátil se s páskem v ruce. Já byla úplně vyjevená, protože jsem nikdy nedostala páskem a sedla jsem si na zem abych měla zadek chráněný. Táta se posadil na postel a jediným švihnutím za mou ruku si mne vytáhl a přehnul přes koleno. Dal mi tak kolem 25 středně silných ran. Musím přiznat, že to docela bolelo a já pak měla pořádně červený zadek. :-/ Nikdy víckrát jsem už známky nezatajila a taky jsem už nikdy víckrát nedostala takovýdle systematický výprask. Když už nějaký byl, byli to jen cca. 3 šlehance vařečkou nebo rukou. ;-)

Ja mám 10 a za lož vždy dostaneme výprask nesmiem klamat mám přísnou mámu a za Loz dostanu aj vareckou.

Ačkoli se mnou mnozí nebudou souhlasit se vším, co zde napíši, tvrdím naprosto otevřeně, že lhaní dítěte je velmi nepříjemné a ničící dobrý vztah mezi dětmi a rodiči, avšak má své příčiny. Co je důvodem lhaní? Důvodem lhaní je strach z případného trestu. Lžu, protože se bojím říct pravdu. Neboť když řeknu pravdu, budu potrestán/a, což je důvod mého lhaní. Děti lžou rodičům autoritářským, kteří výprask používají ne k výchově, ale k vybití svého vzteku a frustrace. Pokud nám dítě důvěřuje, pokud jako řešení provinění používáme reakci, která má napravit či minimalizovat škody, tak se nebudeme muset bát chorobného lhaní dítěte. Píši zde z vlastní zkušenosti: jako dítě jsem byl chorobný lhář a byl jsem za lhaní, velmi přísně trestán. Tvrdé výprasky vařečkou (občas ji o mě zlomili), řemenem, praklem, plácačkou, či gumou byly u nás velmi časté. Přitom jsem nebyl žádný raubíř. Nepil jsem, nekouřil, nechodil za školu. Nešikanoval jsem spolužáky. Dělal jsem většinou to, co se ode mě žádalo. O svého bratra, který je o 16 let mladší, jsem se staral jako o vlastní dítě. Rozhodně jsem s ním z rodiny trávil nejvíce času. Přesto jsem občas udělal klukovinu.(například jsem něco snědl), vzal jsem matce drobné z peněženky, nechal jsem se vyprovokovat bratrem (mám dva - jeden o dva roky mladší). Byl jsem bit rozhodně více, než můj o dva roky mladší bratr, který v pubertě dělal rozhodně větší průšvihy. Tvrdé tresty neměly žádoucí efekt na mé chorobné lhaní. Ne, vypěstovaly ve mně nedůvěru k matce a otčímovi. Když jsem se přiznal, dostal jsem výprask. Když jsem lhal, tak jsem dostal za lhaní. Každopádně, pokud chcete předejít tomu, že vám dítě lže. Tak se chovejte jako rodič, který sice nastaví mantinely, přes které nejede vlak, ale který je v první řadě nejlepším přítelem dítěte. Tedy mluvte s dětmi, dávejte jim najevo, že za nimi stojíte za všech okolností, buďte vždy v první řadě, nejlepším přítelem a pravděpodobnost, že vám dítě bude lhát, bude výrazně nižší.