Občas dokáže výchovu našeho potomka „nabourat“ i poměrně nevinný výrok. Kterých bychom se měli vyvarovat? Schválně, jestli je před svým dítětem také používáte!
„Pusť mě k tomu, prosím, tě, já to radši udělám sám/sama!“
Občas je vážně těžké pozorovat marné pokusy našeho potomka, například když už se deset minut marně snaží ustlat postel, spočítat úkol z matematiky nebo si zavázat tkaničky. Jenže jak jinak se mají naučit tyto a další úkony zvládat? Pamatujte, že žádný učený z nebe nespadl.
„Přestaň brečet!“
Ruku na srdce – když se rozpláčete, dokážete brekot na povel zastavit? Nedokážete. Tak nechtějte něco podobného po svém dítěti! Naučit se pracovat s emocemi je práce na mnoho let, nemůžete po něm chtít, aby se to naučilo během prvních roků života.
„Jen počkej, až přijde tatínek/maminka!“
Vyhrožovat dítěti druhým rodičem je vážně hloupé. Copak je tatínek nebo maminka nějaký strašák? Copak jejich příchod má být pro dítě trestem?
„Ale prosím tě, vždyť to nic není…“
Pokud se dítě zraní, nemá cenu věc zbytečně nafukovat, ale zlehčovat ji také není moudré. Prostě „bebí“ pofoukejte, ošetřete, zalepte a dítě utěšte. Cítí bolest jako vy – a ani vám v takovou chvíli nepomůže, když někdo nad vámi jen mávne rukou a dá vám najevo, že „to nějak moc prožíváte“.
„To víš, že jo, slibuji!“
Na této větě není nic závadného, pokud ovšem onen slib skutečně dodržíte. Když víte, že se tak nestane, raději podobné ujištění nevypouštějte z úst. Od koho jiného než od vás by se dítě mělo naučit upřímnosti a pravdomluvnosti?
„On/ona je prostě idiot.“
Už samotné používání některých výrazů je před dítětem na pováženou. Ovšem označovat hanlivými výrazy někoho z potomkova okolí, to už je poměrně velká chyba. I když si například o jeho paní učitelce apod. myslíte cokoli, nechejte si podobné výroky pro sebe.
„Nemáš proč se bát.“
Z vašeho pohledu je to sice pravda, ale zkuste se na situaci, ze které má dítě strach, podívat jeho očima. Smést ze stolu jeho obavy mu nijak zvlášť nepomůže. Namísto toho zkuste situaci rozebrat a vysvětlit dítěti, proč se bát nemusí.
„Když budeš zlobit, nebudu tě mít rád/ráda!“
I když to samozřejmě nemyslíte vážně, pamatujte, že vyhrožovat dítěti ztrátou vaší lásky je naprostá podpásovka a rozhodně vás to nestaví do pozitivního světla.
„Protože jsem to řekl/řekla!“
Takové malé rodičovské klišé. Demonstrace síly, kterou říkáte, že vaše autorita a moc je nad jakékoli vysvětlování vašich motivů. Přitom kolikrát by dítě pokyn či zákaz přijalo mnohem lépe, kdybyste mu vysvětlili, proč to či ono požadujete.
„Zmlkni!“
U dospělého bychom takové okřiknutí považovali za výraz hrubosti. Tak na to nezapomínejte – děti to vnímají úplně stejně!
Sledujte nás na sociálních sítích:
