Pro malé i větší: Jak vybrat dětské kolo?

„Rodiče nejčastěji chybují v tom, že dítěti vyberou příliš velké kolo, aby mu co nejdéle vydrželo. Kolo sice vydrží, ale radost z jízdy se mnohdy nedostaví, případně se dokonce změní v odpor. A není se čemu divit – komu by se také chtělo bojovat s nadměrným a těžkým bicyklem? Dítě musí naopak při jízdě s kolem splynout, proto musí být pohodlné a snadno ovladatelné,“ říká odborník Karel Studnička.

Poznat radost ze sportu

Druhou častou chybou prý bývá nákup nápadně levného výrobku, u kterého se dřív nebo později ukáže, na čem výrobce ušetřil… Proto se při nákupu vždy pozorně dívejte, jak kvalitní je rám dětského kola a jakými komponenty je vybaveno. Také hmotnost bicyklu by měla být co nejnižší.

„Dětské kolo jistě není nejlevnější záležitostí, ale je třeba ho vnímat jako dobrou investici do sportovní budoucnosti potomka. A vůbec přitom nejde o lámání rekordů, spíš jde o to dopřát dítěti poznat radost ze sportu, která mu pak pravděpodobně vydrží až do dospělosti,“ podotýká Karel Studnička ze Ski a Bike Centra Radotín.

Jak velké?

Aby dítě bylo schopné kolo pohodlně ovládat, musí mu být tak akorát. Ideální velikost zjistíte snadno. „Nechte dítě rozkročit se nad horní rámovou trubkou s nohama na zemi. Mezi trubkou a rozkrokem dítěte by mělo být asi pět centimetrů volného místa. Pokud je to více, je kolo malé, pokud méně, je kolo ještě příliš velké,“ upozorňuje Karel Studnička. „Důležitá je také vzdálenost od sedla k řídítkům. Malý jezdec by měl být schopen při sezení v sedle bez problémů uchopit řídítka. Výšku sedla nastavte tak, aby dosáhl nohama na zem.“

Nejmenší dětská kola jsou tzv. dvanáctky, dále se vyrábějí šestnáctky, dvacítky a čtyřiadvacítky. Číslo udává průměr ráfků v palcích. Pokud bude i dvanáctka pro vaše dítě ještě velká, počkejte a vyberte mu zatím odrážedlo (jednostopé kolo bez pedálů), na němž dítě po odrazu jede a musí udržovat rovnováhu. Zároveň se naučí zatáčet a odhadovat vzdálenost.

12" a 16" – jízda začíná

Nejmenším dětem jsou určeny bicykly s koly o průměru 12". Standardně jsou vybaveny i balančními kolečky, která se ovšem dají snadno sundat či přizvednout, aby dítě nemělo plnou oporu a učilo se udržovat rovnováhu. Tyto nejmenší bicykly ještě nemají přehazovačku ani zadní brzdu, proto se brzdí zpětným záběrem pedálů, což je pro děti přirozené. Dvanáctky bývají vybaveny i přední pákovou brzdou, kterou děti zpočátku ještě nedokážou stisknout, ale postupně se to naučí. Kvůli bezpečnosti jízdy nesmí chybět bezpečné zakončení řídítek a plastový chránič, který dokonale zakrývá celý řetěz. Kolo by mělo umožňovat nastavit v dostatečném rozsahu výšku sedla, a případně i řídítek, aby mohlo s dítětem „růst“.

Bicykly s označením 16" jsou pak větší kopií dvanáctek. Mají stejné vybavení, rozdíl je jen ve větším průměru kol, díky němuž se dítěti lépe překonávají o něco delší vzdálenosti i nerovnosti. Kola šestnáctky orientačně vyhovují dětem ve věku od 4 do 6 let.

20" a 24" – a jedem!

Mladším školákům budou nejspíš nejlépe vyhovovat dvacítky. To jsou bicykly s průměrem kol 20". Můžou být buď jednorychlostní, nebo už vybavené přehazovačkou se šesti převody. Přehazování se většinou provádí snadno, a sice otáčením gripu řídítek. Tato kola již mají, podobně jako modely pro dospělé, dvě pákové brzdy a volnoběžný náboj. Dítě se tak musí naučit brzdit pouze „ručními“ pákovými brzdami. Více pohodlí hlavně v terénu mu pak může přinést odpružená vidlice.

Největší bicykly v dětské kategorii s označením 24" se svým vybavením již plně vyrovnají kolům pro dospělé. Mají přehazovačku i přesmykač, dvě ruční brzdy a odpruženou vidlici. Na takovém kole už můžete s dítětem bez obav vyrazit i na delší výlet. 

Kolem to nekončí

Naučte děti, že ke kolu automaticky patří i cyklistická helma. Od věci nejsou ani rukavice, což potvrdí každý, kdo si někdy při pádu z kola odřel dlaně… Bezpečnosti napomůžou i světla, odrazky a zvonek, malý jezdec ocení i cyklistickou lahev s košíkem na uchycení.