Komentáře k článku

Jsem babička tří vnoučat.Do výchovy se zásadně nepletu.Co si nasadí to taky sklidí.Za vnoučaty jezdím pravidelně 1-2x za měsíc,někdy si je vezmu sebou domů a pak je vezu zase zpátky.Třetí vnouče bohužel vidím tak 3-4 do roka protože bydlí v zahraničí.Mladým do života se nepletu,ale je pravda že jsem "vyfasovala" skvělou snachu a skvělýho zetě.*5**5*

Paní nebo pane neregistrovaný /pp. Jestliže se neumíte slušně vyjadřovat tak do diskuzi ani nevstupujte...To je úroveň, divím se že Vás nesmazali!!!!!!!!

Nechápu, proč tchýně a babičky mají být jen za ty špatné.Snachy, sáhněte si do svědomí.Máte se snad špatně? Špúatně jsme vám vychovaly manžele? Dominika

Jsem babička dospělých vnoučat.Jako malé děti, byli u nás, jak se říká pořád.Maminka studovala vysokou školu, tak jsme se snažili pomáhat.Pak těžce onemocněl manžel, byl až do smrti ležící.Snacha nepřišla sama nikdy, nepomohla.Loni o Vánocích i vnučka byla velmi nespravedlivá, letos nepřišli vůbec , jen syn. Měla jsem kulaté narozeniny, přišel syn a snacha. Vnoučata vůbec. Vnučka měla 20, tak jsem jí jela gratulovat.Asi byla překvapená, dárek nakonec přijala, ale opět se ani jeden neukázali.Nevím, kde se stala chyba, trápí mně to velmi. Žiju od smrti manžela sama.Syn sice za mnou chodí, ale vnoučata, která miluji ne.Proč?Vím, že dospělí u mně nebudou pořád, ale ani jednou za 2 roky? přitom bydlí ve vedlejším městě. ne vždy se bbičky pletou do výchovy, Marie

Ta nejbližší babi je pracující tak nemá tolik času, ale ta vůbec nerozmazluje a ve výchově mi pomáhá a dává rady. Druhá bydlí daleko a my jsme bez auta, tak dvouhodinouvou cestu s prestupama podnikame jen v létě a oni k nám jezdí před vánocemi. Malý není na ni vůbec zvyklý a má jiné zvyklosti než já. Ale vždy to vydržíme. Přiveze čokoládu malému, ale tu mu ještě nedávám v 1,5 letech. dává to všem vnoucatum, ale ty jsou starší.

Neregistrovaný Milan, tak takového mít zetě , to musí být radost!!!!!!

Psala jsem před 40 lety stařence, máme holčičku, jmenuje se Lucie. Stařenka odepsala: takové cigánské jméno, my jsme měli koňa Lucu. Moc mě nepotěšila, tehdy Lucie teprve začínala být oblíbeným jménem. Napsala jsem: staři, ale Lucie je svaté jméno. Stařenka odepsala: ti komunisti mě tak zblbli, že už ani nevím, co je svaté. Psal se rok 1977.

Jsem tchýní a chodím na návštěvu každý den.Bydlí nad námi.Když přijdu, nic nevidím nic neslyším , je mi jedno co je u nich . Vypiju se snachou někdy i synem kafíčko pokecáme a jdu domů.Hlavně držet pusu a nevidět neslyšet.

Já si naopak myslím, že je dobře, že má u prarodičů dítě šanci dostat se aspoň někdy i k věcem, který by mu rodiče nedovolili. Ve všech článcích tohoto typu se navádí k tomu, že musí mít rodiče vždy a za všech okolností právo veta a že všichni dospělí musejí vždycky utvářet koalici a hrát v přesilovce, zatímco dítě musí vždycky hrát v oslabení, to by tak hrálo aby nebylo vždycky podle rodičů :-/ Nevím proč.

Měla jsem úžasnou tchýni , která byla pouze poradkyní nikdy se nevnucovala a podle ni se chovám ke svým 9 vnoučatům a 4 pravnoučatům , ve všech rodinách jsme tím pádem vśichni v pohodě a každá návštěva je radost. VYPLATILO se!!!

to moje tchyně porušila snad všechny pravidla a když ji něco řeknu,tak jsem nevděčná, protože ona mi přece pomáhá.

Ráda bych jezdila k rodičům častěji, ale bydlíme od sebe asi 220 km daleko, tak se vídáme tak jednou za dva měsíce. Ne každý má štěstí, že má rodiče pár domů od sebe a prarodiče mají péči od dětí a zároveň občas pohlídají vnoučata. to my s manželem vůbec neznáme.

Trochu pravdy na tom je. Pokial si dobre pametam, vsetko zo zoznamu tak niak automaticky robila i moja babicka. A je pravda, ze sme kvoli tomu mali spolu skvely vztah. Dokonca tak dobry, ze ked som sa v 18tich odhodlala na prve milovanie s chlapcom, tak ona bola prva ktorej som sa s tym zverila a s nou som si i zasla na gynekologiu pro HA. Tak skvely a hlboky vztah sme spolu mali,. Dodnes, ked sa mi nieco v zivote stane, dobre i zle si ako prve pomyslim "toto musim povedat babke", a az potom si spomeniem, ze babka uz 12 rokov nie je na tomto svete.;*(

Nikdy jsem jako babička rodičům do ničeho nemluvila, vždy jsme se dohodli společně.;-)

Tato pravidla celkem dodržuji. Ujela jsem jen dvakrát, a to s dárkem - koupila jsem odrážedlo. Čočka, které se mi za to dostalo, mně z dárků naprosto vyléčila. No a pak jsem kecala do výběru jména, když jsem upozornila, že zdrobnělina, kterou vybrali, bude během času vnučce spíš na obtíž a až jí bude sedmdesát, bude pro srandu králíkům. Tohle zabralo.

Hmmm, to by si měla přečíst moje tchýně. Ale stejně by nic nerespektovala. Moje dcera má zdravotní problémy, vrozenou vadu ledvin, kterou jí už 9 let úspěšně léčí v nemocnici a tchýně jí nosí všechno, co jí doktoři zakázali a prokazatelně jí nesvědčí (slané brambůrky, laciné uzeniny, ty nejhorší sladké sračky a podobně). A když se ozvu, že takhle ne, tak to dětem přinese zas a řekne jim, aby to před mámou schovaly a nic jí neříkaly. Je to na ránu.

Rodiče vychovávají a babičky rozmazlují,ale v mezích normy.Nekazím rodiči zavedený řád a nepodkopávám autoritu a taky se do ničeho nepletu.Vztahy nám perfektně fungují.Jak mezi dětmi,tak i vnoučaty.

rada nad zlato,pokud chcete mít své milé

Každý si může dělat, co chce... tyto rady stojí pěkně za prd.