Psi mají tak jemný čich, že dokážou rozeznat mezi pachem člověka, který má v těle nádorové buňky, a pachem jedince bez jakýchkoli rakovinných buněk. Využití psů v diagnostice by tak mohlo výrazně zvýšit počet případů, kdy je zhoubný nádor odhalen včas a je léčitelný. V mnoha případech se totiž symptomy rakoviny projeví až ve chvíli, kdy je toto onemocnění v pokročilém stadiu a je těžce léčitelné či neléčitelné.
Vědci z Floridy prokázali, že trénovaní bíglové dokážou rozeznat rakovinu v krvi nemocného jedince s přesností sedmadevadesát procent. Se stejnou přesností také správně určí, že krevní vzorek je zdravý.
Psi jsou používáni také k diagnostice u diabetiků, u nichž citlivý nos dokáže včas poznat, kdy hladina glukózy v krvi klesla na tak nízkou hodnotu, že hrozí ztráta vědomí a kóma. Floridští vědci chtějí odhalit, které látky pomáhají psům zjistit, že má člověk rakovinu. Pokud by se podařilo přímo odhalit specifické sloučeniny, pak by bylo možné vytvořit přístroj, jakýsi umělý nos, který by byl ještě citlivější než pes.
„Včasná diagnostika rakoviny je největší nadějí na přežití. Vysoce citlivé testy detekce rakoviny by mohly zachránit tisíce životů a změnit způsob, jimž je onemocnění léčeno,“ tvrdí doktorka Heather Junqueir ze společnosti BioScentDx, která výzkum detekce rakoviny pomocí psů provádí.
Pomocník v nouzi
Ovšem naši čtyřnozí mazlíčci dokáží odhali nejen, když je jejich lidský přítel nemocný. Umějí totiž přispěchat na pomoc i v případě, že je nám smutno na duši. Američtí vědci zkoumali chování 34 psů různých plemen a věku. Každý pes byl se svým majitelem umístěn do místnosti se separační přepážkou z plexiskla. Psi tedy mohli vidět a slyšet své pány a reagovat tak na jejich chování. Jedna ze skupin byla vyzvána, aby se tvářila, že potřebuje pomoc. (Majitelé těchto mazlíčků začali vydávat plačící zvuky a různě naříkali.) Další skupina měla za úkol žádat o pomoc normálním tónem hlasu.
Díky tomuto experimentu se ukázalo, že pejskové na vzlykání a naříkání reagují čtyřikrát rychleji, než je tomu u vyřčených proseb. Bohužel výzkumníci nemohli dospět k závěru, proč psi jednají tak rychle, pokud se jedná o vzlykání páníčků, neboť komunikace mezi člověkem a psem je zřejmě omezená.
„Zatím nemůžeme říct, čím konkrétně jsou pejskové motivováni, nebo jestli přihlížejí i k dalším faktorům,“ vysvětluje Julia Meyers-Manor, hlavní autorka studie a asistentka psychologie na Riponově vysoké škole ve Wisconsinu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
