Poměrně moderním vědním oborem genetiky je tzv. epigenetika. Zabývá se tím, jak jiné vlivy kromě změn v zápisu DNA ovlivňují vyjádření genů (fenotyp). Nizozemští odborníci teď díky epigenetice vysvětlují nezvratný zhoubný účinek nezdravé stravy na lidské zdraví. U jedinců, kteří se živí potravou bohatou na tuky, cukry a sůl, totiž dochází k zásadním a dlouhodobým změnám v chování a vyjadřování genů. Mnohé se nezvrátí ani poté, co je organismus převeden na zdravou stravu a léčen.
Genetikové z nizozemského Leidenu testovali vliv stravy, kterou označujeme obecně jako rychlé občerstvení, smažené pokrmy a polotovary, na zdraví laboratorních hlodavců. Všímali si u nich právě změn v expresi genů. Myši živené tučnou, slanou a sladkou potravou, byly stále velmi náchylné ke kornatění tepen, i když byly následně převedeny na dietu a léčeny.
„Doufám, že tato studie jasně demonstruje význam toho, jaké změny v epigenomu vyvolává strava, a že podpoří další výzkum interakcí mezi stravou, metylací DNA a chorobami,“ uvedl autor studie profesor Erik van Kampen z Leidenské univerzity.
Epigentika se jako vědní obor zabývá změnami v genové expresi, které nejsou způsobeny změnami v sekvenci nukleotidů jaderné DNA. Ve školách se přitom učíme, že změny ve fenotypu (třeba barvě či tvaru) jsou způsobeny změnami v genech. Ale nemusí tomu tak být vždy. Ke změnám v expresi (vyjádření) genů může docházet třeba metylací DNA, kdy se v určitých místech této kyseliny vážou metylové skupiny. Ty pak ovlivňují vyjádření genů, které může být jiné ve srovnání s geneticky identickým jedincem, který ale není postižen metylací. A právě nezdravá strava vyvolává metylaci DNA, která se pak chová jinak. Ke zvratu této exprese (odstranění metylových skupin) pak nedojde ani v případě, že jedinec začne žít zdravě. Poškození je tak dlouhodobé, někdy i trvalé a navíc dědičné.
Sledujte nás na sociálních sítích:
